Z deníku zavržené duše

Čas sedmý

20. listopadu 2013 v 0:00 | KayW
Vesmír je...řidký. A nejen to.

Čas šestý

9. listopadu 2013 v 0:00 | KayW
Vesmír je velký, i když jste mrtví. Tento stav nic nemění na tom, že o Prostoru nic nevíte, tudíž se jen můžete pokoušet postupovat k místům, která vás zaujala. Dalším faktem je, že vesmír je tak velký, jako je mrtvý. Je prázdný. Ale co jeho hranice?

Čas pátý

1. dubna 2013 v 0:01 | KayW
Může tu být husto, když je tu pusto?

Čas čtvrtý

21. února 2013 v 0:01 | KayW
Čas sem, čas tam... Prý se nikdo neodvážil za hranice našeho světa. Chtěl jsem to zkusit. Alespoň jednou. Co se může stát? (poznámka.: Jen krátký útržek...nestalo se toho zatím tolik...)

Čas třetí

19. února 2013 v 0:01 | KayW
Jsme Legie, protože jsme množství. Procházíme vaším světem, nepozorováni vašim zrakem, vyjma těch, kterým bylo dáno shůry. Kdo jsou ale ti nahoře?

Čas druhý

17. února 2013 v 0:01 | KayW
Posmrtný život? Proč ne. Čas je šíleně relativní, že? Neočekávám čtenáře. Mrtví už nic nečekají. Možná jen, že jim bude odpištěno.

Čas prvý

16. února 2013 v 0:01 | KayW
Všechno je šedavo a bez chuti. Proplouvám světem jako bych šel skrze vodu...kde je hmota? Vše okolo mne se jako hmotné tváří, ale je to jen další kus šedava. Možná je tohle jen další sen....ale možná jsem opravdu...mrtvý?
 
 

Reklama