Výflusy, úvahy a všelijaký odpad

O fanouškovství na sociálních sítích

30. května 2017 v 22:29 | Xerodoth Sigmius
Už se na internetech pohybuju nějakej ten pátek a všímám si jistých věcí na sociálních sítích. Jde jen o hloupý termín, ale vždycky mě bolí oči, v jakém kontextu a k jakým lidem se vztahuje. Přitom by se dala použít spousta jiných, přijatelnějších.

Co je to ten Sigma vlastně zač

22. dubna 2017 v 1:05 | Xerodoth Sigmius
Tenhle blog už je tu pár let. A už několikrát mi bylo vyčteno, že tu není žádný čistě profilový článek. Inu, je čas to napravit.
V souvislosti s mou osobou se lidé dost často ptají "Proč to děláš?" a odpovědí je jim většinou "Protože jsem Sigma". A to nejen od mé osoby, ale i od těch, co mne znají delší dobu. V podstatě se z mé přezdívky stal inside joke a takový interní pojem. Takže si ho pojďme vysvětlit.

Sigmova popůlnoční lamentace

11. listopadu 2016 v 0:21 | Xerodoth Sigmius
Paralellis je tak trochu hnijící mrtvola. Šťouchám do něj klacíkem v naději, že se třeba ještě nějak vzchopí. Nebo, že se jednoho rána vzbudím jako nekromant s hlavou plnou idejí a nějak to tu oživím. Ale asi ne. Tohle místo bylo už od začátku koncipováno jako odkladiště existenčního balastu, recyklace výlevů mého vnímání reality. Zpočátku jsem se naivně pokoušel čtenáře bavit, ale asi jsem na tohle moc cynický hovado s malou cílovou skupinou. A víte co? Nijak mě to nesere.

Kruh Pekla pro uživatele internetů

29. dubna 2016 v 19:48 | Xerodoth Sigmius
Představte si, že jste právě zemřeli (Sigmo, jak netradičně sluníčkový začátek článku!). Celý svůj život jste prodleli v prokrastinaci, zakyslí za monitorem v nevětrané místnosti se staženými roletami (co mi to sakra připomíná?). Co je zarážející, posmrtný život existuje. Máte před sebou dveře. Vstupujete do místnosti, přesně takové, ve které jste prožili své nejlepší chvilky plné nikým nespatřených lonely pleasures. Jakmile vstoupíte, dveře zmizí a vy ostanete před pécéčkem. A co víc, je tu internet. Můžete komunikovat se svými mrtvými přáteli, slavnými osobnostmi a dívat se na seriály online. Jste v nebi? Něheheh. Nope.

Sigmova paranormální teorie

6. února 2016 v 23:36 | Xerodoth Sigmius
Díky dlouhé chvíli a návalu mindfuck filmů, doplněno občasnými dokumenty, které se zabývají posmrtným životem, na které narážím nahodilým přepínáním kanálů o probdělých nocích, se v mé hlavě vynořila metafyzická myšlenka, která by mohla vysvětlit zjevování duchů. Je dost možné, že už ji někdo vyplodil přede mnou. Ale zatím o tom nemám nejmenší tušení. Pokud byste o tom věděli, vyveďte mne z mylné ideje autorství.

O tom, že bychom si svých omylů měli vážit

22. ledna 2016 v 15:00 | Xerodoth Sigmius
Řekněte mi, co definuje každého jedince. Co z něj udělalo toho, kým ve skutečnosti je. Čím se vlastně odlišuje. Můžete mi vysypat z rukávu stovky věcí, DNA počínaje, přes otisk prstu, po povahu, konče jeho podobou. Oukej. Neberu vám to. Dle mýho ale to, co dělá člověka člověkem, jsou jeho rozhodnutí. Obzvláště ta chybná.

Každej den je ten poslední

9. ledna 2016 v 14:13 | Xerodoth Sigmius
Kolikrát už jsme vlastně zemřeli?

A věřte, že někde existuje vesmír, kde jste skuteční

26. prosince 2015 v 16:43 | Xerodoth Sigmius
Ty neustálé boje identit.

O násilí, lidské povaze a kreténech

14. listopadu 2015 v 20:21 | Xerodoth Sigmius
Poslední věc, kterou měl kdy tenhle blog řešit, je aktuální situace. Ale tu dneska Bohůmžel řeším od rána, je toho plnej internet, televize, kafárny, dokonce i úložnej prostor pod postelí. Ale tak co. Rejpnu si. Budu zlý a cynický, takže by to tu mohla oživit nějaká malá flamewar. Oukej.

Gen jedinečnosti

7. října 2015 v 13:37 | Xerodoth Sigmius
Nedávno jsem měl docela legrační vizi budoucnosti, co se lidí týče. Ne, fakt. Naše generace bude za pár desítek let strašná halda, když se na to podívají z minulosti. Což se jim nepovede, protože budou staří, sklerotičtí a budou mít víc starostí s udržením tělesných tekutin. A hlavně nebudou mít stroj času, aby nám to vyprávěli. Doufám.

Jeden z mnoha scénářů

1. září 2015 v 21:55 | KayW
Ano, ještě jsem tu. Tenhle blog začal po vzoru autorského klubu poškubávat utrženou končetinkou. Jednoduše proto, že věci se nějak nedějí. Alespoň ty, o kterých by se dalo psát. Když tu náhle! Téma.
Popravdě, mohl jsem ho pojmout mnoha způsoby. Nakukat vám, že se to fakt stalo. Jako správnej stand-up komik. Moh jsem z toho udělat jednaktovku po vzoru Songu zahořklého patologa, Morbidnůstky a Personifikace. Nebo zabsurdizovanou povídku. Ale udělám to jinak.

Sigmova teorie popkultůrního vesmíru

28. června 2015 v 10:00 | KayW
Hrnečková teorie neobstála. Dá se totiž vyvrátit tolika možnými způsoby, že jsem ji musel dát k ledu. Ale tohle je pevný jak slovo Boží.

O bezvýznamnosti jedince

10. června 2015 v 19:16 | KayW
Tímto i já přihazuji kamínek, který se brzy ztratí v té hromadě štěrku článků, které se wikipedicky snaží definovat téma týdne, kterým je (pokud by si toho někdo nevšiml z názvů ostatních) "Malá kapka v obrovském oceánu". Jak je mým (zlo)zvykem, nasadím si při psaní brýle cynika, který veškerým sluníčkorůžovým zbloudilcům vezme veškeré iluze a bude je nutit zvedat prst ve zbytečných námitkách.

Sigmova rozbitá hrnečková teorie

7. května 2015 v 13:19 | KayW
Co jsem nebyl tejden v práci, začalo se mi vracet moje oblíbené přemejšlení nad kravinama. Jen to teď asi bude na nějakou dobu utlumeno. Každopádně vznikla teorie, která asi moc neobstojí, páč mi jí furt někdo rozbíjí.

Další halda plků nad rozlitou existencí

18. dubna 2015 v 14:50 | KayW
Protože mě sere ledvinovej šutr a já jsem moc Sigma na to, abych si zašel k doktorovi. Takže asi budu jen chodit do kruhu a nadávat.

O předurčení, souvislostech a slonech

18. března 2015 v 21:55 | KayW
Dlouhodobější čtenáři se facepalmují a říkají "Tento způsob Sigmy zdá se mi poněkud nešťastným". Nebo taky ne, co já vím. Přijde mi to, jako bych se vracel ke kořenům blogu. Páč už tu bylo poslední dobou moc Nesourodých změtí, Sigmozpráv a pochybného veršování. Ale jo, ten úchylnej a cynickej Sigma tu je a klid, brzo zase bude nadávat na věci, co ho obecně serou. Taková malá izolepa přes tyhle všechny sračkoúvahy.

O čase, sobectví a šuplíkách

8. března 2015 v 13:38 | KayW
Dlouho jsem neudělal...relativně normální článek. Ale nemám dost sociálních témat, nad kterýma bych se moh nasrat, nebo věcí co mě nějak vytáčej, protože poslední dobou jen chodím do práce nebo trajdám po Praze. A tak jen seškrabávám věci, co jsem umístil na internet. Jde hlavně o komentáře, protože poslední dobou narážím na stejné typy článků, na které reaguji podobným způsobem. Takže mé reakce asi shrnu sem. Krom teda prvního tématu, to je zase jen shrnutí dávných článků, které jsem umisťoval na toto pochybné místo ještě někdy v pravěku (dva roky jsou pravěk? well done. Sigmo, ti dinosauři ještě budou relativně čerství).

Dva roky blogový existence

14. února 2015 v 22:39 | KayW
Takže vlastně událost, kterou může vesmír nadále ignorovat.

O bohu, vedlejších postavách, jsoucnu a vůbec

21. ledna 2015 v 20:58 | KayW
Protože tak nějak zase přemýšlím o existenci.

Zanechat veškerých očekávání

8. října 2014 v 21:16 | KayW
Dlouho jsem neudělal nějaký rádoby normočlánek, takže to tu máte. Tohle TT mi po dlouhý době jde poněkud pod ruku, tak snad se mi povede rozepsat.

O uspořádání osobní knihovny

21. září 2014 v 21:54 | KayW
Je o mně všeobecně známo, že jsem bordelář nejvyššího kalibru a na mém stole je takového nepořádku, že kdyby archeologové kopali dost hluboko, objevili by tam pozůstatky dosud neznámých dinosaurů. Ale co se týče knihovny, tam pořádek musí bejt. Jinak by totiž mohlo dojít ke kolizi vesmírů.

Jak psát jako Moffat

8. července 2014 v 18:20 | KayW
Steven Moffat je jedna z nejnenáviděnějších osobností britské popkultury v poli seriálů. Je znám hlavně jako showrunner a scénárista seriálů Doctor Who, Jekyll a Sherlock. Pravdou je, že i přes to, jak ho lidé nesnášejí za to, co dělá postavám, na rozdíl od některých jiných scénáristů, on dokáže překvapit. Ale i v jeho pracech se opakuje jistý vzorec a prvky, které by se daly nazvat moffatismy. Takže jak na to? Budu vycházet hlavně ze seriálů výše zmíněných. Je jich ve skutečnosti o něco více, ale to jsou starší díla, která nemám nakoukaná. Jo a budu vděčný za jakékoliv připomínky.

Člověk, nebo stroj?

12. května 2014 v 16:34 | KayW
Dobře! Konečně jsem se dokopal k tomu, abych napsal něco, co není z nasranosti, básnička, nebo jakákoliv sebepropagační agitka týkající se toho, jakej jsem vlastně frúd. Kecám, to poslední tam samozřejmě nemůže chybět. A možná jsem trochu naštvaný. A možná to napíšu ve verších. Ne, nenapíšu. Už jste přestali číst? Fajn.

Upínání se k symbolům

19. března 2014 v 17:16 | KayW
Po týdnu mi fachá net, dlouho jsem nic nenapsal a téma týdne je fajné, tak proč nezačít něčím úplně jiným, než čeho by se téma mělo týkat?

Sigmův TO DO list

22. ledna 2014 v 19:52 | KayW
Někteří lidé tvrdí, že nic nedělám. Jiní se zase dovolují nestydatě slyšet, že se flákám a nemám budoucnost. Pchá! Abyste věděli, jsem člověk s velice nabitým programem na statisíce let dopředu. Jen holt rád některé věci odkládám. Nebo se na ně prostě vyseru úplně. Ale aby se neřelo, dokopal jsem se k činnosti a napsal seznam věcí, které ještě musím v životě dokázat.
 
 

Reklama


Rubriky