Rok dva tisíce Sigmanáct, aneb konec jedné patálie

4. července 2017 v 0:16 | Xerodoth Sigmius |  Sometimes
Někdy je prostě čas hnout se dál a pálit mosty.



Ještě před měsícem jsem na jedné ze sociálních sítí psal přibližně tohle: "Tenhle rok jsem chtěl spálit, co možná nejvíc mostů, ale zjistil jsem, že kámen blbě hoří a množství mnou použité trhaviny je nedostačující. Takže zatímco se starý mosty rozpadaj, já o kousek dál stavím dřevěný molo."

Inu, molo je o něco větší a mosty se hroutí čím dál rychleji. A upřímně doufám, že nahradím to dřevo šutrem. Jak už jsem psal v lednu, tenhle rok je plnej změn. Vešel jsem do něj s novým cylindrem, novým universem a vidinou toho, že se hnu dál. V lednu jsem nastoupil do nový práce, která je sice lépe placená, ale podmínky jsou poněkud... jak to říct, otrocké? Stále jsem závislý na přáních zákazníka. Pracovní doba mi začíná v jedenáct, oficiálně má končit v půl osmé, ale faktem je, že domů se chodí v dobu, kdy jsou hotové všechny objednávky. Šeptá se, že v zimě se chodí domů kolem druhé ráno. Což by mi dřív nevadilo. Ale teď se u mě projevilo něco jako známky života, o který, vzhledem k odpoledním směnám, poněkud přicházím.

Můj plán se stěhováním vyšel. Vtipná situace. Víte, Vesmíru už došlo, že pokud mě má k něčemu dokopat, potřebuju impuls a vývoj situací, který mi nedá moc na výběr. Protože sám od sebe se prostě nedohrabu a jen katatonicky civím do stropu hned potom, co mi skončí směna.
A tak jsem se dostal do morálně nepříjemné situace, či chcete Posrané Morální Situace, protože zkratka PMS je mi v tomto případě nějak sympatická.

Vývoj situací a rozšiřování sociálních kruhů mezi lidmi internetu vzrostl tak, že se mi povedlo někoho poznat nad šesti deci Inzolie a zjistil jsem, že mi je s dotyčnou osobou těžce fajn, i když technicky vzato nejde o vztah. Má, v tuto chvíli již expolovička si všimla, že trávím víc nocí mimo byt, který jsem sdílel s ní a jejími rodiči. A vzhledem k tomu, že jsem si před časem změnil heslo na ksichtoknize na jedno ze starších... welp, stal se ze mne usvědčený cheater. Co dodat. Takže jsem zprvu dostal ultimátum, že se mám vystěhovat do jednoho týdne. Což jsme nějak zažehnali nad několika panáky Morgana s tím, že se odstěhuju, až budu mít nějaké místo. A to hledání byla taky věc sama o sobě.

Víte, s tímhle jsem neměl žádné zkušenosti. Původní plán, co jsem měl od října, byl ten, že seženu lidi z Abortion league a někde se ubytujeme, jenže to mi trochu vyhořelo. A tak jsem se držel rad, jež jsem dostal od svých zkušenějších přátel, co mají s migrováním mezi bydlišti více expů. Trvalo mi to měsíc. Přihlásil jsem se do dvou facebookových skupin a zjistil jsem následující: vagína má v tomhle přednost. Když jseš pohledná studentka, máš to jistý. Nebo nebuď divnej. Což já jsem. A nedá se s tím nějak moc dělat. Navíc vzhledem k tomu, že mám volné víkendy, jsem nemohl aktivně objíždět Prahu a žádat o azyl.

Ale usmálo se na mě štěstí. Tak napůl. Moje druhá prohlídka bytu a zároveň první, co vypadala nadějně. Týpek se jevil celkem nadšeně, jen mi oznámil, že se mám stavit ještě za týden, abych se představil majitelce. Což jsem udělal. Dovalil jsem se až do Modřan, což je opačný konec Prahy než je mé pracoviště (ale tady rozhodovala hlavně ta cena) s tím, že se můžu nastěhovat hned a zaplatím rovnou. Welp. Paní majitelka mi oznámila, že má víc zájemců a dá mi vědět druhý den odpoledne. Dala, jo. S tím, že si sestavila žebříček a skončil jsem na druhém místě. Moje jediná šance byla ta, že zájemce na místě prvním odřekne. Čemuž jsem vzhledem k tomu, že Vesmír mě sice miluje, ale mou vinou někdy dost tvrdě a do rektu, nevěřil. Uvrhlo mě to na půl dne do katatonie, ale ještě předtím jsem stihl napsat člověku z Palmovky, který mi psal pár dní předtím, že se mu uvolnilo místo. Večer jsem viděl byt, řekl, že se nastěhuju hned druhý den a zaplatím. Během téhle prohlídky mi volala domácí z Modřan, že její zájemkyně nepřišla. Jakej to šejm, co?

Takže teď tu jsem, na Palmovce, sice s o litr dražším nájmem než bych měl mít v Modřanech, ale mám to blíž na všechny místa, kam potřebuju. Nefunguje mi tu světlo, za oknem jezdí tramvaj, ale! můžu kouřit z okna! Vlastně je to takovej pokoj chudýho umělce. Je to atmosferický, divný, zaprášený a v podstatě to odráží i to, co jsem. Nestěžuju si. Teď už jen doufám, že dosáhnu plánu B letošního roku. Můj bizar je jen pár kroků od nakladatelství a během týdne se snad dozvím, jak se líbil.

Vesmír mi dopomáhej.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Guizmo Guizmo | Web | 4. července 2017 v 13:05 | Reagovat

vesmíre snaž se

2 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 4. července 2017 v 13:26 | Reagovat

Vesmír je zvláštní a nepředvídatelnej. Kdyby mě vesmír poslal na Palmovku, tak asi uteču. Je málo opravdu hnusných, zdevastovaných míst v Praze bez jakýkoliv poetiky a Palmovka je tím jedním z mála. Je nechutná, zničená, jak město po bombardování. Tak to ale bohužel vypadá v hodně částech Prahy, kde začali za normalizace budovat trasu metra a zbourali původní zástavbu. Strašná škoda.

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 4. července 2017 v 21:02 | Reagovat

[2]: Bydlim jako by na Balabence, no.Ono já mám radši takový to rubbish prostředí, nejsem estét, jsem nenáročnej. A tohle fakt bylo nejrychlejší a nejdostupnější, nestěžuju si.

Jo a už mi dej nějakej kontakt, abych tě moh pozvat na nějakou skupinovou sešn. Sice jich teď moc nebude, ale co kdyby!

4 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 5. července 2017 v 12:26 | Reagovat

[3]: Já taky rubbish prostředí, ale zrovna ta konkrétní Palmovka na mě působí smutně a zoufale. Hlavně ta zanedbaná synagoga a pitomý metro, kvůli kterýmu padnul Hrabalův dům.
Kontakt jaký? Mám email tam, kde je u mýho jména napsáno email :D

5 Atris M. Atris M. | E-mail | Web | 5. července 2017 v 18:12 | Reagovat

"Sigmanáct" - to by dost vysvětlovalo. Všechen ten chaos, např.

6 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 13. července 2017 v 22:49 | Reagovat

Crap. U tebe mám hodně restů. Crap. Good luck & have fun...
Přijdu.

7 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 14. července 2017 v 20:08 | Reagovat

[6]: Mejtře! Jsem rád, že ses konečně vrátila z mezisféry! Máme si o čem povídat. A doufám, že zase někdy hodláš navštívit Prág, protože od tvé poslední návštěvy v antikvariátech opět přibyla spousta rarit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama