Matky coby Frankensteini

14. dubna 2017 v 3:04 | Xerodoth Sigmius |  Chvilka nadávání na malichernosti
Na základě rozhovoru, co jsme vedli nad ciderem v Jerichu, se mi vybavilo takové hezké přirovnání, Doufám, že to triggne spostu lidí, protože už jsem se dlouho nepobavil nad rozbouřenými reakcemi, Jedná se o téměř klasický příklad mého pohledu na existenci, z níž celý vesmír vypadá jako koitus lenochoda tříprstého a nukleární ponorky.



Víte, když vnímáte vesmír pod tímto zvláštním úhlem, narazíte na spoustu zajímavých přirovnání. Onehdá jsme se nějak dostali s Guizmo k tématice rodičovství. O tom, jak si spousta lidí plánuje děcko, na který ve výsledku nemá čas, šoupne ho do školky a doufá, že vychovatelky udělajá práci za ně s tím, že je připraví na život. Nah. Když jsem se k tomuhle tématu vracel později v jedné ze svých volnočasových asociací, vybavila se mi nepříliš lichotivá věc.


Totiž, že matky, co plánují dítě, na sebe v podstatě berou roli doktora Frankensteina. Nedokážu se sice plně vcítit do jejich myšlenkových pochodů, protože na to mi asi chybí potřebný estrogen, ale vnímám jejich myšlenku asi takhle: "Ha! Rozhodla jsem se stvořit bytost ze svých genetických informací zkombinovanou z chromozomy vhodného jedince. Toto stvoření ponese mé geny a bude je šířit jako virus dále! A v budoucnu, až budu stará, plešatá a vrásčitá se o mně možná jednou postará! Je mi jedno, jaký budou jeho cíle a sny, ale přetvořím si to k obrazu svému, protože když už to budu devět měsíců přenášet, mám právo rozhodovat o jeho životě, kterej se mu možná nebude líbit a udělám cokoliv, aby z toho nevyrost novej malej Hitler. A i když jsem si říkala, že nikdy nebudu jako mý rodiče, budu ho vést podobným způsobem, jakým mí rodiče vedli mě, abych si vykompenzovala všechno to utrpení na někom jiném! A až bude dost starý, pustim to do toho krutýho světa, ať se to stará samo o sebe!"

Jo, jenže je to v podstatě nevděčnost. Stvořit lidskou bytost, jen protol, abyte udrželi svůj druh, protože se to dle vaší výchovy prostě dělat má. Chudák malá dřív nebo později začne klást otázky typu "Proč tu jsem?" a "Jak vznikají děti?" a spousta těch cílených matek/otců/mužatek/hermafroditů/cojásakravim dost často lže, jen proto, aby nemusela svýmu potomkovi popisovat těch pět minut trapnýho koitu, při kterým vzniklo. Což je na druhou stranu fajn, protože si pak při sledování internetový pornografie nedosazuje místo obličejů herců tváře svých rodičů (nemáte zač!). A cyklus pokračuje. Over and over. So it goes. Jasně, neříkám, že všichni jsou takoví a lidi by měli vymřít.

Jde o to, do jakých myšlenkových pochodů se dostanete, když nad touhle tématikou moc přemýšlíte. Nebo můžete žít ve vžitejch lžích, tvořit rodinný hodnoty a další bytosti, který budou přemejšlet o tom, kde se tu vzaly a budou nešťastný, když si uvědomí, že jejich existence nemá žádný jiný důvod než ten, že jejich rodiče "prostě chtěli děcko" v rámci utvrzení jakéhosi rituálního svazku s jistotou, že budou mít někoho, kdo pohřbí jejich svraštělý mrtvoly a občas dá kytky na jejich hrob. Páč ve výsledku to o ničem jiným není. Všechno, co člověk v životě udělá, je akt sobectví, ať sí namlouváte, co chcete. A pak jsou tu následky. Který buď můžete nýst, nebo si vytvořit iluzi štěstí tak, že přes ně hodíte deku. Ale kdo jsem já, abych soudil. Já tu jen soucítím s těmi bytostmi, co marně bloudí světem a snaží se najít svý místo jen proto, že je někdo vypustil do existence ve svým náhlým záchvatu rodičovskýho fanatismu, i když nejsem tak docela jeden z nich.

Asi by bylo jednodušší to prostě nechat plavat. Nechat lidi, ať se milujou, množej a tak dál. Ale já musim bejt jeden z těch, co budou stát stranou a remcat. Smiřte se s tim.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 14. dubna 2017 v 3:34 | Reagovat

Rád se rozmnožím, jen po mně nechtějte alimenty!

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 8:18 | Reagovat

Jsem ve fázi "až budu stará, plešatá a vrásčitá se o mně možná jednou postará!" a zatím si nestěžuju. No, možná tak stará ještě nejsem, ale ještě je to dobrý...Škoda, že jsem Tvůj článek nečetla, než jsem se děti rozhodla mít....ale to už je fakt dááávno.. :-)

3 Anna Anna | 20. dubna 2017 v 12:17 | Reagovat

Hmm, po dlouhé době znovu zde. Mrkající kravaťák stále na místě. Vše je, jak má být ;) ... Po přečtení tvého článku jsem ze sebe pár minut musela sklepávat ten nihilismus. Chvíli jsem zas měla pocit, že nic nemá smysl :O Ale dobrý, podařilo se mi vrátit se zpět na svou vlnu vnímání Vesmíru, kde spolu lenochod a ponorka žádný bližší vztah nemají :-)) O:-)

4 Adeleide Adeleide | 9. května 2017 v 20:50 | Reagovat

Ne všichni jsou podobně nezodpovědní, ale je jich žel asi menšina. Taky spousta lidí nevyvíjí vůbec žádné plány, prostě se přihodí, a oni poslušni diktátu společnosti, se „začnou chovat dospěle“, protože zabít embryo = zlo, nechat ho žít = dobro.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama