O plochosti černobílých postav

10. července 2016 v 19:31 | Xerodoth Sigmius |  Sigmův filozofickoliterární blok
I když je podobných článků jak máku, stejně přispěju se svou trochou do mlýna. Nějakou dobou už s lidma debatuju o tom, jak strašně mi špatně vyložený pojem dobra a zla v literatuře. U začínajících autorů fantasy je to leckdy krásně vidět. Hlavní zápletkou je, že se v [doplňte název světa] objeví záporácký badass, který začne terorizovat poklidné obyvatele. A proti němu se postaví hrdina/skupina, jejichž osobní potřeby jsou převýšeny morálními hodnotami. Prostě takovej Dušín hadr ohánějící se verdy o spravedlnosti a přirozeném řádu věcí. Fuj.



Podívejte, dobro a zlo jsou těžce subjektivní pojmy. Odvíjí se to od toho, na jaké jste straně barikády, jaké jsou vaše preference a výchova. Co je pro vás dobrem, je pro jiného zlem. Takže by se dalo říct, že spousta kladných postav je jen banda aktivistů narušující systém, který funguje, ale má své oběti. Jako každý jiný.

Záporák, který přijde a začne ovládat/ničit svět jen proto, že je prostě zlý, je neuvěřitelný a nerealistický. Obzvlášť, pokud se nikdy nedozvíte jeho background story a nedostanete nějaký pochopitelný důvod, proč dělá, co dělá. Může v tom být politika, osobní problémy, nemoc. Ale musí to být něco lidského, s čím se dá srovnat, aby postava dostala rozměr a i přes to, na jaké straně stojí, se s ní dalo cítit. A ne jen proto, že je hezkej, je to blázen a hraje ho váš oblíbenej herec.
Nemusí to být nutně overlord všeho špatného, může jít jen o člena větší skupiny, který si myslí, že to, co dělá, je správné. A svým způsobem i je, pokud nejste hrdina, kterého to všechno jednání očividně poškozuje.
Orwell vyvolal distopickou mánii, kterou sneužívá kdejaké YA, ale v podstatě je to to samé. Ti, co se postaví odporu, jsou vždycky ta opovrženíhodná dělnická kasta, nejnižší příčka padajícího hovna, která se daný exkrement snaží vyhodit zpátky směrem vzhůru. Což ti nahoře prostě nechápou, protože vedou víceméně fungující systém, který jim zajistí, že se maj faň. Nejde o to, že by byli zlí. Tyhle věci jsou většinou psány pro ty dole a těmi dole. Nafouknuty do obřích rozměrů, takže čtenář pak dostane dojem toho, že se mu to opravdu děje.

Klaďas plný ctnosti je bullshit. Nikdo se nepostaví proti systému jen proto, že je zlý a ubližuje lidem. Kdyby neubližoval hlavní postavě, nedělo by se nic. Proto hrdina musí být tak trochu usoplenej sobeček hnaný touhou po naplnění vlastních potřeb a zlepšení vlastního životního stavu. Potřebuje motivaci. Být tak trochu šedivej, se spoustou charakterových vad. Je to uvěřitelné, ztotožnitelné.

Samozřejmě, role se mohou obrátit. Uvádím jen příklady toho, co je nejspíš v kurzu a na co narážím já.
Osobně preferuji antihrdiny na všech stranách. Když píšete příběh, tvoříte (nebo kopírujete) normální vesmír. Inspirujte se tím, co vidíte. Postavy bez závislostí, nezranitelné, se vším všudy drsňácké, v normálním životě taky nenajdete. Jasně, jeden by mohl říct, že čte knížky, aby se oprostil od reálného světa a mohl slintat nad tím, co jinde nezažije. Ale uvědomme si, že většina dobrých děl jsou kritika reality a sdělením. Přenášejí autorovy zkušenosti na papír, jen prohnané autorským filtrem. Pokud pomineme autory harlékýnek a levných canců, které jsou psány prostě jen, aby vydělaly na stereotypu nenáročného čtenáře.

A jak je to u vás s náročností? Máte oblíbeného (anti)hrdinu/zápornou postavu? Znáte dílo, na kterém je dokonale vidět zmiňovaná plochost? Podělte se.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 10. července 2016 v 20:11 | Reagovat

Mě hned napadá legendární Pán prstenů, kde je to všechno rozděleno na zlo a dobro. I když tam není moc rozebírána psychika postav...
V poslední době jsem si taky zamilovala takové "šedé" postavy...

2 Nancy Nancy | Web | 11. července 2016 v 1:19 | Reagovat

nedocitala som to cele, lebo ma nesmierne irituje blikajuce monstrum z inej dimenzie napravo, ale s prvymi odstavcami plne suhlasim. konecne to niekto napisal.
naco citat pribeh ked uz z prvych stran clovek presne vie, ako dopadne?
jeden z dovodov preco som umierala nudou pri panovi prstenov, aj ked chapem, ze vtedy bola ina doba a potreba po vitazstve dobra bola zrejme v spolocnosti viac zastupena.

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 11. července 2016 v 14:07 | Reagovat

To je přesně můj problém, proč většinu fantasy považuju za bullshit a ztrátu času.

4 Paralela Paralela | E-mail | Web | 13. července 2016 v 1:21 | Reagovat

Přesně tak, boring story. Ale spoustě lidem tohle čteníčko přináší pocity (pohodlí? štěstí? nevím). Asi pořád oceňuju spíš takovou tu realitu až na dřeň, ale už to neodsuzuju. jednou jsem vyslechla názor od člověka dost odlišného, ale ne špatného. Že v knihách, filmech, příbězích...chce utíkat od toho, jak je to doopravdy, do světak, kde to dobré zvítězí. A tak necháám všechny s fantasy knížkou žít. každý má tu volbu, žeano.

5 Ratt Ratt | Web | 13. července 2016 v 8:38 | Reagovat

Tohle mě taky dost irituje. Film se ještě dá vypnout, knížka hodit z okna, ale děsivý je, že všechno je přesně rozdělený na "dobro" a "zlo" i v myslích obyčejnejch lidí. To neznamená, že se tím říděj, ale hlasitě to, podle situace, odsuzujou nebo chválej u ostatních.
Oběť/mrtvola je vždycky jen ctnostná, a všichni ji milovali, vždycky konala jen dobro; její vrah je vždycky the most evil. (Až na národní hrdiny a vojáky, ty to maj naopak povolený, zabít ty zlý nepřítele.)
Malý holčičky jsou jen nevinný a hodný, černoši, cikáni a bílý dodávky jsou jen záporáci.
Asi máme takovou tu potřebu všechno zaškatulkovat a to špatný co se nám děje svíst na ostatní.

6 Johnny Johnny | Web | 13. července 2016 v 11:42 | Reagovat

Bojuješ s problémom, ktorý neexistuje. Každé decko ti dnes povie, že sexy sú už len antihrdinovia. Na starých dobrých hrdinov padá popol. Čiernobiely svet je metafora a skús čítať medzi riadkami. Vieš predsa čo vonia na celom svete najkrajšie... Nostalgia

7 Ainowa Ainowa | Web | 13. července 2016 v 15:16 | Reagovat

Když už jsme nucení žít v šedý realitě, není občas příjemný přečíst si něco jednoduchýho, něco černobílýho?

8 Ginger White Ginger White | Web | 15. července 2016 v 20:27 | Reagovat

Marně a marně jsem hledala blog, na který bych se ráda vracela. Kde bych si početla smysluplné a čtivé články. Už hledat nemusím, díky za tebe. :-) Na jednu stranu mám ráda tyhle šedé a reálné postavy, na druhou stranu právě tato černobílost dělá většinu fantasy fantasy.. Bůh ví, jestli je to dobře.

9 Cuzan Cuzan | Web | 16. července 2016 v 23:46 | Reagovat

Mám ráda filmy Jasona Reitmana. Ty jsou všechny o antihrdinech a ze života.

10 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 19. července 2016 v 16:57 | Reagovat

Hmmm, asi se pohybuji mezi „špatnými“ (abychom zůstali v terminologii)začínajícími autory, neboť o dušínech ani záporáckých badassech jejich tvorba není.
A i kdyby byla – proč je to fuj?
Proč by fantasy měla být uvěřitelná? Kdybych ji takovou chtěla – přečtu si nějaký román a ne fantasy.
Proč bych si měla uvědomovat, co a proč je dobré dílo? Nechci, díky.
Říkala jsem si – jůůů, někdo kritizuje a už jeho druhá věta mi nedává smysl. Božííí.

11 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 19. července 2016 v 18:29 | Reagovat

[10]: Nemluvím o uveřitelnosti fantasy. Tohle je čistě o charakterech a jejich povahách. Jde o to, že pro většinu moderních čtenářů je jakýkoliv koncept čistě dobrých/zlých postav nestravitelný a nerealistický. Samotný svět ať si přehání jak chce.

12 Modozdi Modozdi | E-mail | 24. srpna 2016 v 16:45 | Reagovat

[1]: Tolkien byl tradicionalistický katolík a i když to na první pohled nejde vidět, Pán prstenů je křesťanstvím velmi ovlivněn.
A z křesťanského hlediska dobro a zlo existuje a dobro je absolutní a naprosto konkrétní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama