Pozdě, ale přece aneb Svět knihy 2016

18. května 2016 v 2:19 | Xerodoth Sigmius |  Sometimes
Někdy se musíte vytáhnout z hibernace, popadnout cylindr a vyrazit do davu introvertů!



Děkuji všem Vesmírům, že mi vyšlo volno na sobotu 15. května. Jinak bych se držel klasického vzorce:
1. Vstát.
2. Mantra "cotokurvadělámsesvýmživotem".
3. Dopoledne a kus odpoledne trávený topením se sebelítostí.
4. Cesta na kafe.
5. Kafe.
6. Domů.
7. Spát.

Nudný život pracujícího člověka. Ne tak tuhle sobotu. To jsem popad brašnu, dýmu, svýho kafocompaniona (páč to je teď oficiélní titul, kterej si zasluhuje plaketu nad virtuální krbovou římsou) Guizmo a trajdalo se (tramvají, páč jsme přece líní Pražáci původem z vesnice) na holešovický výstaviště. Projednou jsem zas nebyl jedinej člověk v cylindru a svářečskejch brejlích na sto kiláků, i když jako jedinej jsem nebyl cosplayovej. Protože já jsem samozřejmě regulérní literární postava a ne nudnej kompars. Nah.

Původně bylo v plánu, že si projdem pár přednášek, obhlídnem pár knihkupeckejch stánků, zapláčem nad prázdnotou peněženek a zase se rozprchnem. Welp, skoro to vyšlo. Jen na ty přednášky. Viděli jsme Temnářku. Jen tak z dálky, protože ani jeden z nás neměl na to za ní zajít a vyfotit se, aby dokázal, že je ortodoxním členem blogový komunity. Šejm. Navíc bylo trochu čudný lízt na autogramiádu, když jsme si od ní nic nekoupili. Takže to skončilo u antikvariátní sekce, kde jsem ukořistil Kníšku Karla Kryla pro svou polovičku, páč letos maturuje (tu samou, co mám doma, ale proč se tahat šedesát kiláků, když ta knížka vyjde levnějc než doprava), Lidé jako bozi od Wellse... to ze dvou důvodů. Zaprvé na to odkazoval Heinlein v Jobovi, kterého jsem měl zrovna rozečteného a za druhé... VÍTE VY, JAK JE TĚŽKÝ SEHNAT V PRAZE ANTIKVARIÁTNÍHO WELLSE?! Nevíte. A pak, ó, Bohové, Octárnu od Goreye. Protože Rozšmelcovaný dětičky jsem musel mít v knihovně. A jen idiot si nekoupí knížku, co chce, je ve slevě... a navíc na ni může uplatnit další slevu. Navíc vedle Lepíkovejch příšer mi to krásně štymuje. Nakonec jsem to završil Hugovým Devadesát tři. Ač k historickým románům nelnu (Sienkiewicz se pro mne ukázal býti nestravitelným), Hugův styl mi z nějakého důvodu vyhovuje.

Dál už to bylo takový bloumání kolem. Hledání kafem, posedávání po podlaze a geekonerdský tlachání. Nemáte tušení, jak těžko se introvertním geekům hledá tichý a klidný místo někde, kde halda introvertních tichých geeků hledá tichá místa, takže všude vytváří extrovertní hučící chumly.

Můžu si na vrub připsat další achievement, co se lidí z internetů týče. Dvakrát jsem narazil na Saku, Lowri, Hanyuu a Kelly. A někde v davu jsem viděl Marilee. Yay. Jenže když se potkají dvě introvertní skupinky, stane se to, co většina introvertních skupinek dělá. Zamává na sebe a jde si introvertit dál. Ale to máte buřt, bylo to cool a jsem za to fakt rád.
Jo. A pak jsem skoro vrazil do ex-prezidenta Klause. Což mne o den později donutilo přemýšlet o hierarchii společnosti, rovnosti a podobných blbinách.

Na Světě knihy jsme pobyli circa od dvanácti do pěti. Pak se jelo hledat další kafe. Řek jsem si, že pro změnu by se dalo zkusit Jericho. Protože lotusky. Jenže ta lůza nám dala místo lotusek mandli v čokoládě. Teď u mě maj vrub, co jen tak nevymažou.

Musím říct, že jsem se po dlouhý době celkem bavil. Bylo to vybočení ze stereotypu, z knížek mám dobrej pocit, i když po tom posledním vejletu do Jenče už je nemám kam cpát. Potřebuju nutně větší knihovnu. A víc volnýho času na čtení.

A pokud ještě nejste otrávení, přidám fotku svý osoby, kterou Guizmo bleskla ve chvíli, kdy jsem čuměl absolutně do blba, vypadám na ní jak idiot a... samozřejmě, je prohnána tím uměleckým černobílým filtrem. Protože dárk, dýp a podobně, žejo. Omlouvám se za vaše popraskané monitory.

Mor, kobylky a tak dál,
Sigma.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kelly Kelly | Web | 18. května 2016 v 9:38 | Reagovat

Ha, že to bylo od Fryče? Ten Wells. V kamenným antikvariátu u nás v Liberci mají toho Wellse celkem často, sama jsem si tam uloupila už Stroj času a Ostrov doktora Moreaua. :D

2 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 18. května 2016 v 10:41 | Reagovat

[1]: Jop, Fryč. Já naposled Wellse potkal v Želvím doupěti na Mělníku. a to Neviditelnýho muže, kterýho jsem si bohužel nemoh koupit a potom mi ho už někdo sebral. Jinak i v Krakatitu, což je knihkupectví zaměřený hlavně na sci-fi, fantasy, horor a komiks (určitě doporučuju, až někdy pojedeš kolem), je jen prašivej novotisk Války světů.

3 Ainowa Ainowa | Web | 18. května 2016 v 11:09 | Reagovat

Jak si jen mohli dovolit dát (ó, všemocnému) Sigmovi místo lotusky jen podřadnou mandli?

4 Fredy Fredy | Web | 18. května 2016 v 11:41 | Reagovat

bezvadný !!! :-) ;-)

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 18. května 2016 v 17:34 | Reagovat

Co nebylo teď, může být někdy příště!
Ale i tak jsem ráda, že jsem měla tu čest. ;-)

6 Lowri Lowri | E-mail | Web | 19. května 2016 v 20:10 | Reagovat

Moc se mi líbí ten popis setkání introvertních skupinek. :D Ale jo, bylo to cool! Příště zas! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama