Stagnace

21. dubna 2016 v 0:57 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Paralellis se na chvíli vrací do dob, kdy jsem maturoval. Takže to tu bude zatím samá pseudopoezie, dokud mé bytí neoslní něco, o čem by se dalo kloudně psát. Protože mám pocit, že ze všech možných existenciálních blbin už jsem prohnal sítem všechno, co se dalo.



Ve svých tělech věznění
setrváváme v tesknění.
Chcem zastavit běsnění
netvorů. Ti jak splašení
ukájí se v ničení
snů, jimiž jsme jak šílení
byli slastně mámeni.

A jednoho dne, ale fakt jen možná,
uniknem do časoprostoru, kde X se rovná
Y, tudíž i ty budeš schopná
otevřít v své duši okna
a uvědomit si, žes zbytečně smutná
a že to jsou jen slzy a ne bytí, co tak hořce chutná.

Možná ty paranoidní hypotézy
jsou to, v čem to všechno vězí.
A všechny ty řetězy
jsme si ukovali sami. Stejně tak protézy
místo srdcí a v hrudích zbytečné řezy
jsou důvodem, proč stojíme na pomezí.

Všem Bohům žel vím, že se nic nezmění,
neb nelze zacelit rány, odkud to vše pramení.
Nejde vrátit čas do doby, kdy došlo k zatmění.
A tak zůstanem jak jsme - zlomení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 24. dubna 2016 v 20:56 | Reagovat

Já se nechci vracet do dob, kdy maturuju. Protože je to právě teď, hahaha. Ha, haha. Asi jdu brečet.

2 Antia Antia | Web | 27. dubna 2016 v 13:22 | Reagovat

Smutný. A k smíchu.

3 Silwiniel Silwiniel | Web | 27. dubna 2016 v 22:13 | Reagovat

Krásné! A citlivé, nečekala bych to od tebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama