Dopad mindfucků na Sigmovo myšlení

23. listopadu 2015 v 20:39 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Někdy vám vystavení se myšlenkách tvůrců, kteří jsou mnohem divnější než jste vy, udělá v hlavě pěknej mrdník. Mindfuckový filmy sleduju pěkně dlouho a žánr mých povídek se pekelně změnil. Od čistohororu jsem přešel k absurdnímu mixu dramat, sci-fi a fantasy. Ale furt je tam vidět ten hororový prvek. Ale filmy mi přestaly být dost, takže jsem přešel na knížky. Rád bych se v budoucnu věnoval podrobnějším recenzím každé knihy zvlášť, až je přelouskám.
Dočetl jsem Borroughsův Nahý oběd a musím říct, že mi v hlavě zůstaly chchle věcí a asociací, které jsem chtěl sepsat. Tak jsem to udělal. Doufám, že se mi něco podobnýho nestane po 120 dnech Sodomy.

Takže jsem se dneska sebral a měl v plánu si dát kafe v Rybce a začít něco datlovat do soutěže pro Triumvirát. Rybka byla plná, končil jsem v Jerichu, kde podle mýho maj sice horší kafe, ale dávaj k němu lotusku (Lotusku!!!), kdežto v Rybce jen prašivej bonbónek (no offense, mám rád tamní prostředí, obsluha už se ani neptá, co chci, sednu a přistane mi velký presso, takže se furt drží na špičce žebříčku). Ale Jericho si u mě docela dneska šplhlo, když začali hrát Jefferson Airplane (White Rabbit a Somebody to Love). Každopádně... nadatloval jsem místo soutěžní povídky následující text, ze kterého se obávám bude mít třeba taková Silwiniel noční můry.
Jo, a pak jsem si koupil kaktus. Malej, roztomilej, dám mu těžce umělecký jméno, budu mu pouštět Vivaldiho a číst mindfucky. Tak snad neuhnije. Konec deníčkové části.


Tlumená světla pseudokavárny oslňují dva hovořící štamgasty sedící u oválného stolu, na němž se vrší sklenice od panáků, hrnky se zasychajícím kávovým lógrem, nedopité půllitry. Obsluha spí pod výčepem v pevném objetí nahých těl jako nějaká umělecká plastika surrealistického umělce. Ti dva bdící se dle všeho už několik hodin obsluhují sami a stále se ještě mají k rozhovoru bez toho, aby jeden druhému dal po tlamě.

"Viděl jsem film," říká první, "o chlapovi, co defekoval."
"Není ta moderní kinematografie uchvacující?" mávl druhý tou rukou, kterou si nepodpíral nepřirozeně těžkou plešatou hlavu.
"Nechal bys mne domluvit? Defekoval, ale místo obvyklého hovna se mu povedlo porodit malou bizarnůstku připomínající démona s rektem místo obličeje plným jehličkovitých zubů."
"Úžasné. Dokument?" zeptal se plešatý společník?
"Možná nějaké komerční varování před požíváním thajského jídla. Ten film byl trochu noir. Znáš to, hlavní postava mluví bez používání úst a prezentuje své myšlenky. Mělo to docela hloubku."
"Jakože to, co sníme, by se mohlo vrátit druhým koncem a vyčítat nám stravovací návyky? Protože to vidělo naše útroby a ví, jak na tom jsme?"
"Vole, vůbec mě neposloucháš. Ta věc měla místo ksichtu anus, nemohla mluvit. Navíc to bylo novorozeně. Novorozeňata nemluví, jsou prakticky tabula rasa. Tady šlo o to, že ten chlap se ze dne na den stal pracující matkou, co porodila postižený děcko."
Chvíle dramatického a zamyšleného ticha podkreslována tichým mlaskáním spícího personálu a vrzání lubrikovaných těl pod výčepním pultem, jak se jeden převracel přes druhého, který se pod vahou ostatních pravděpodobně dusil.
"Nenechal si ho, co?" zajímal se po chvíli plešatý.
"Jasně, že to spláchnul, přece bys nevychovával vlastní exkrement. To by bylo úchylný. Ale fakt je, že mu to trvalo asi hodinu a půl, přičemž se pouštěl do divných asociací, které jsem úplně jasně nepochytil. A samozřejmě je nikdo nezpracoval. To by bylo nepřirozený a v rozporu s realitou."
Dveře pseudokavárny se rozlétají, dovnitř vstupuje zahalená postava malého vzrůstu a přináší s sebou studený závan venkovního světa obohacený o vysokou koncentraci industriálního smogu, pachu kontejnerů a kanalizace.
Podnapilé oči obou pijanů se otáčí k příchozímu, přičemž oba kývají hlavou na pozdrav. Pak pokračují v rozhovoru.
Holohlavý: "Blbý je, že dneska jsem měl sečuánský kuře a nějak to ve mně vře. Myslím, že to má fakt děsivou myšlenku. Jak se ten snímek jmenuje, pokud si to pamatuješ?"
"Otče!" vykřikuje náhle příchozí a shazuje ze sebe dlouhý kabát a klobouk. Pod tím vším se skrývá hnědá kreatura s hlavou bez tváře rozdělenou vedví, připomínající tak masivní hýžďové svaly. S každým slovem vylučuje odporný střevní zápach.
Plešatý šokovaně vstává a shazuje židli, aby v návalu mateřské lásky přivítal svého doposud nenarozeného syna, kterého nosí ve svých střevech.
"Ale jak je to možné?!" vykřikuje.
"Toaleta, do které jsem byl zrozen, byla vlastně strojem času. Musím ti toho tolik vyprávět!" odvětí stvoření dýchaje své matce do tváře, čímž mu způsobí otravu plyny.

Střih.

Ve světě toalet se probouzí porcelánový záchod ve své koupelně. Nervózně vrtí prkýnkem, prochladlým od dlouhého neužívání.
"To byla ale hloupá noční můra," bublá, až se v něm voda vylévá přes okraj.
"A stále je. Hajzl přece nemluví."
Toaleta se otočí a spatří vedle sebe zhmotněnou obludu ze svých snů. Silnou ranou prkýnka do splachovací nádobky opouští realitu.

Zatmívačka.

Pseudokavární obsluha se probouzí po pofidérních orgiích předchozího večera.
"Já vám měla ale blbej sen," začíná servírka.
"Já se vedle něj právě probudil," říká výčepní.
"Možná jsme se na ten film neměli dívat," přidává se uklízečka.
"A bylo by fajn, až příště půjdete na velkou, abyste nezapomněli spláchnout," dodává toaleta.
"Nemohl jsem spláchnout vlastní dítě!" namítá holohlavý.

Opouštíme pseudokavárnu a zříme město. Velkou a pokroucenou hromadu továrenské rzi, vrzající pod manuálním pohonem stejně rezavých dělníků mechanicky provádějících svou práci jen proto, aby se velké ručičky stroje času nad nimi točilo.
Poučení? Možná jen to, že jsme všichni v hajzlu a realita je jak uvnitř, tak zároveň venku. A možná je uvnitř a venku to samé. Kdo jsme, abychom to mohli posoudit? Nikdo nemůže soudit. Jen Bohové.
Ale lidé by neměli být Bohy, protože Bohové jsou odrazy lidí.

Filozof zaklapl desky se svou zavrhovanou myšlenkou, kterou se jal přednášet dělníkům. Myslel si, že když jim vyloží svět jejich jazykem, ovlivní je v konání. V tom, aby se přestali slepě podřizovat vyšším silám a rozbili systém. Tupé vycházející z motherboardů ho ale usvědčilo v tom, že jeho snažení byla zbytečná. Tupě zírající monitory pracující třídy se nadále obrátily ke svým všemocným uživatelům. Filozof tedy došel k názoru, že musí svůj názor obhájit hrubým násilím a odpálil nálož skrytou ve své propisce s posledním výkřikem.
"Pero je mocnější meče!" zaniklo v ohlušujícím výbuchu.

"A proto je nutné vyhubit všechny filozofy," shrnul televizní reportér své sdělení. Před televizními obrazovkami se ozvaly radostné výkřiky.
"Ale to je přece blbost," namítla šestiletá Amálie, "nemůžeme soudit ostatní lidi jedné skupiny podle činů ostatních. Každý jsme individuální a někteří lidé zkrátka…"
Její další slova byla zmařena dekapitací. Otec rodiny svírající sekyru se šokovaně díval střídavě na její tělo, ze kterého stříkala krev a z ní na svůj podbřišek.
"Zítra jdu na vasektomii. Nemůžu si dovolit mít tyhle kryptofašistický hnusy u sebe v domě. A ty," přesunul se pohledem k apatické manželce, "pro jistotu budeš brát prášky po každým jídle."
Veganskou večeři dokončili v tichosti.
"Stop!" zakřičel režisér, "Tohle je totální bullshit. Ruším to, rozmyslel jsem se. Jdem natočit ten film o chlapovi, co vysere démona s prdelním ksichtem."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eluine Eluine | Web | 24. listopadu 2015 v 11:30 | Reagovat

Fandim tomu filmu o demonovi! Jo a ty sekyre, ale chybelo mi tam vic ... hmmm vic kaktusu.

Skvele cteni pri anglictine, pak mi napadaji super vety a ucitelka asi k nam zavola socialku

2 Ainowa Ainowa | Web | 25. listopadu 2015 v 18:30 | Reagovat

Neboj. Ještě nějakou dobu po 120 dnech Sodomy budeš mít v hlavě jen a jen prázdno.

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 25. listopadu 2015 v 19:57 | Reagovat

[1]: Kaktusu teď bude plný twitter. Apropos, jaké věty?

[2]: Zatím jsem na sto padesáti stranách, co čtu prakticky jen v MHD, protože jindy nemám čas a je to celkem soft. Možná jsem byl zocelen středoškolskou společností fekálů. Ale na film se nepodívám, to fakt ne. Spíš se bojím, abych nezačal psát nějakou divnou pornografii.

4 Antia Antia | Web | 26. listopadu 2015 v 17:44 | Reagovat

Na Nahej oběd se už nějakou dobu chystám. Třeba k tomu i jednou dojdu. Hah.
Jasně, piš o tom jak sis koupil kaktus, když mně Henry chcípnul. Hodně štěstí.
Miluju jak píšeš.

5 Kaunaz Isa Kaunaz Isa | E-mail | Web | 26. listopadu 2015 v 21:32 | Reagovat

No jo. Triumvirát. Soutěž.

Díky za připomenutí.

6 Eluine Eluine | Web | 28. listopadu 2015 v 10:07 | Reagovat

[3]: Myslím si, že "kaktusové aféry" není nikdy dost, jelikož nedává možnost ostatním aférám růst a zahlcovat sociální sítě. (Zaslechla jsem, že kaktusy začínají vymírat)

A ty věty jsou nezveřejnitelné. Maminka mi povídala, že až nás příště učitelka vybídne k použitý fantazie a abychom vymysleli, co se před ukázkovou situací asi odehrálo ... mám sedět klidně a tiše. Ta paní ze sociálky u nás strávila snad věčnost :DDD

7 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 28. listopadu 2015 v 10:20 | Reagovat

[6]: Hele, upřímně. Všechny učitele, kteří odmítají osobní názor studenta a považují jakoukoliv fantazii neslučující se s jejich přesvědčením za něco, na co si musí volat pomoc úřadů... prostě umlátil bych je ukazovátkem. Popřípadě je na něj nabodnul. Učitel má bejt tolerantní.
Stejně tak bych mlátil kantory, kteří připraví seznam četby k maturitě, ale nadiktují celé třídě, co přesně si má přečíst. Povinně.

Al jinak jsem klidný a vyrovnaný člověk.

8 Eluine Eluine | Web | 28. listopadu 2015 v 10:29 | Reagovat

[7]: Amen, nesnáším dobrovolně povinný seznam povinné četby. S tou sociálkou to byla sranda, ale učitelka mě už nezdraví a to si ještě nepřečetla mojí úvahu na češtinu :D to se teprv něco dozví ;) :D

9 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 9. prosince 2015 v 11:48 | Reagovat

Prašivej, odpornej, kávovej bonbónek...

10 Starková Starková | E-mail | Web | 29. března 2016 v 22:53 | Reagovat

Díky tomuhle se zajímám o tvoji tvorbu ještě víc.
Bravo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama