Pět mindfucků, které jste pravděpodobně neviděli

26. října 2015 v 14:31 | Xerodoth Sigmius |  Recenzování
Nedávno jsem porovnával, kolik filmů jsem viděl za tenhle rok s lety předchozími a upadl jsem do depresí. Protože tenhle rok byl zatraceně krátkej a chudej. Možná proto, že ty dobré mindfucky jsem už viděl všechny a teď vybírám jen ty bizarnosti.



5. Strach(y) ze tmy (2007)

Tak nějak se už o mně, ví, že jsem trochu ouchyl na creepy věci. A pokud je to animované a dokáže to ve vás vyvolat alespoň stopu znepokojení, nic to nezkazí.
Dost mě překvapilo, že jsem o téhle kompilaci šesti příběhů neslyšel už dřív. Ale možná to bude proto, že jsem si v podrobném vyhledávání na csfd vybíral snímky nad 70%.
První příběh je o introvertním biologovi, který v dětství objeví podivný druh hmyzu. Vezme si ho domů, ale inskektovi se podaří uniknout. Nicméně chlapec po nocích slýchá zvuky škrábání a cvrlikání. Po letech se stěhuje na vysokoškolskou kolej i se svou postelí a náhodou se mu povede navázat vztah s dívkou naprosto opačného charakteru. Co neví, je, že brouk, kterého jako malý chytil, stále čeká na hostitele.
Druhý je o šikanované japonsko školačce, která se budí ze svého snu v nemocnici, kde je opakovaně dávkována sedativem. Musí spát, aby se vyléčila a dosnít svůj sen.
Třetí příběh nás zavede do města na okraji bažiny, ve které začnou záhadně mizet lidé.
Čtvrtý pak o muži, který se schová před vánicí v cizím domě. Naprosto zatemněném a plném zvuků. Jednotlivé epizody pak vyplňuje rozkouskovaný příběh šlechtice venčícího na svém panství agresivní smečku psů. A podivný mechanický monolog doprovázený obrazovými abstrakcemi.

Strach(y) ze tmy jsem viděl jako poslední z této pětice. Sháněl jsem poslední film pro recenze a... i když se to nemusí zdát zcela jako mindfuck, některé obrazy a dějové zvraty vás přesvědčí o tom, že to sem patří. Přinejmenším uvidíte ne moc známý film, který si zaslouží pozornost.

4. Realita (2014)

Rád bych ještě chvíli zůstal u žabožroutů. Pamatujete na film Guma, který jsem recenzoval v jednom z prvních mindfuckových článků? Nebudete tomu věřit, ale režisér této bizarnosti natočil něco, o čem se těžko mluví, v dobrém slova smyslu. Někteří to porovnávají s Inceptionem, ale Realita jde mnohem, mnohem dál. Režisér Dupieux uvařil něco, z čeho vám spadne brada, protože nebudete stoprocentně vědět, na čem jste.
Pokusím se to vysvětlit. V podstatě jde o dějové linie čtyř, možná pěti lidí. Kameramana, který chce natočit béčkové sci-fi, ale má 48 hodin na to, aby našel dokonalý výkřik/ producenta sledujícím nudný film, který mu předkládá bývalý dokumentarista/ řediteli školy, který má sen o tom, že se obléká jako žena/ moderátorovi vystupujícím v kostýmu krysy trpícím pocitem neviditelné vyrážky a nakonec je tu holčička jménem Realita, která viděla vypadnout videokazetu z břicha divokého prasete, které vyvrhoval její otec.
Osudy těchto absolutně nesourodých postav se protínají v nonsensním sledu snů, dějových a časových linií, filmů a představ. Bude vás to nutit hledat výchozí bod, faktem ale je, že Francouzi jsou mistři nonsensu. Obzvláště Dupieux, který nám už v Gumě ukázal, že ne vše musí mít nutně smysl.

3. Jakubův žebřík (1990)

Od relativně normálních filmů zpět k psychedelii a lehkému hororu.
Jacob je veteránem války ve Vietnamu, vystudovaným filozofem, ale pracuje na poště. Nebo ne? Trpí posttraumatickým stresem, protože byl svědkem brutálního vyvraždění své vlastní jednotky, dochází k chiropraktikovi. A mimo jiné se ho někdo snaží zabít. Vláda? Podivní démoni bez obličeje?
Film střídavě přeskakuje mezi dějovými linkami. Vietnam - Jacobův poválečný život - Jacobův předválečný život - noční můry. Ale co je skutečnost a co je sen? Byl opravdu ve válce? Záznamy, které tvrdí, že je veteránem, zmizí. Přeživší spolubojovníci jeden po druhém umírají a nechtějí mluvit o tom, co se stalo. Je jen poválečný život snem, který prožívá v deliriu během napadení ve válce? Nebo snad ještě před ní? Příliš mnoho otázek. Celý film se točí kolem konspirační teorie o tom, že byla ve Vietnamu na vojácích testována látka, která měla zvýšit agresivitu v boji. To se Jacob dozví od jednoho z vojenských chemiků. Ten mu mimo to vysvětlí, jaké měla droga zvaná Žebřík vedlejší účinky.

Znepokojivý film plný snových výjevů pramenících z paranoidních představ hlavní postavy, který vás ani na konci stoprocentně neutvrdí v tom, jak to všechno bylo doopravdy. Tedy, ono je to očividné. Ale... co kdyby?

2. Svatá hora (1973)

*nádech, výdech*
Já už teda viděl něco psychedelie. Fakt. Přežil jsem Hospital Brut a docela jsem se u toho bavil. V podstatě se mi líbila Lynchova Mazací hlava. Ale tohle... shit.
Představte si, kdyby byl Paulo Coelho Mexičan a k večeři si dával pixlu LSD. To, co vám z toho vznikne, je Alejandro Jodorowsky, známý hlavně filmem El Topo. Ten má narozdíl od Svatý hory, aspoň, co jsem slyšel, nějakej souvislej příběh. Svatá hora je série výjevů fantastických dekadentních společností a jejích zástupců, kteří pod vedením alchymisty mají dosáhnout očisty, dojít na Svatou horu, zabít několik nesmrtelných a stát se tak sami... no... nesmrtelnými. Jo. Navzdory barevnosti a vysoké koncentraci úchyláren jsem se u tohohle tripu neskutečně nudil. Ale fakt teda ultimátně. Ukřižovaná vykuchaná jehňata, proměna exkrementu ve zlato, kravský koitus, vybuchující žáby v oblečcích. Super. Ale jinak v podstatě fakt docela nuda. Až na to, že to bylo absolutně šílený. A co hůř, na konci je vám sděleno morální ponaučení. Typicky Coelhovské. Cesta je cíl. A tohle je jen film. Nezdržujte se filmem a běžte něco dělat se svými životy. Skoro dvě hodiny mýho života, který mi nikdo nevrátí. Ne, že bych měl na práci něco lepšího, žejo. Ale moh jsem se aspoň podívat na něco lepšího.

1. Tetsuo (1989)

*nádech, výdech*








Když já nevim. Já fakt nevim. Furt si nejsem jistej, co jsem to vlastně viděl. MYslel jsem, že když jsem přežil tu Svatou horu, tětší hovadinu už nebudu muset snášet. Pak jsem listoval starými komentáři a našel tip od Světice, ať se podívám na Tetsuo. Oukej, proč ne? Teď už vim, proč ne.

Zkrátím to. Je to černobílý japonský snímek o týpkovi, co se začne proměňovat v kovový monstrum. Japka jsou fakt divný *kryje si hlavu před letícími kameny*. A co hůř, ta věc se postupem času snaží mít nějakej příběh a nebýt jen zmatenou směsicí obrazů. Nakonec dostáváme klasickej syžet, kdy mrtvej cápek A se mstí živýmu týpkovi B. Takže zatímco první polovinu filmu pozorujeme pomalou proměnu masa v kov, loupání kůže a proměnu penisu v plně funkční vrták, což se při koitu nakonec ukáže jako velmi nepraktická záležitost, druhá půlka filmu je jen řezání se dvou kyberpunkových týpků v rychlém švankmajerovském střihu, který mi zezačátku přišel docela fajn, ale když už je praktikovanej jako hlavní "speciální" efekt, omrzí. Půlku filmu jsem se jen tak debilně pochechtával. Druhou už jsem měl jenom zvednutý obočí a snažil se pobírat, co to vlastně vidím. A víte, co je nejhorší? Ta zrůdnost má další dva díly.
Co mě rozesmálo hned zezačátku byl nápis v titulcích. Regular size kaiju. Vážně? Ono to má oficiální pojmenování? Jediné plus toho je, že je to poměrně krátké. Takže to stihnete ještě před obědem.

Původně jsem chtěl zařadit i Primer, o kterém se říká, že jeho smysl pochopili jen sami tvůrci. Viděl jsem, nepochopil a našel si oficiální vysvětlení. Film o cestování v čase s devíti tajmlajnami, z nichž ve filmu jsou ukázány jen zlomky, a vy si musíte všechno domýšlet. Viděl jsem schéma celého filmu a... pokud máte zájem, podívejte se, ale počítejte s tím, že si budete muset vyhradit tak půl hodinky na studování všech časových linií.

Předchozí recenze divnofilmů
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kaunaz Isa Kaunaz Isa | E-mail | Web | 27. října 2015 v 9:00 | Reagovat

To vypadá, jako kdybych si nutně musel koupit popcorn a pomazat se nutelou.

2 Silwiniel Silwiniel | Web | 1. listopadu 2015 v 13:37 | Reagovat

Penis přeměněnej na vrták... O_O  :-D

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 1. listopadu 2015 v 13:41 | Reagovat

[2]: Teda Džil, zrovna u tebe bych nečekal, že tě zaujme tahle část textu! Tebe ta knížka v LK určitě zkazila!

4 Silwiniel Silwiniel | Web | 1. listopadu 2015 v 15:50 | Reagovat

Kdepak, já jsem zkažená už dávno :D

5 proste-panda proste-panda | Web | 7. listopadu 2015 v 20:50 | Reagovat

Oukej. Vzhledem k tomu, že na mě byla pořádně psycho i blbá Pěna dní, tak nevím nevím. Možná jednou. Někdy. Budu brave enough.
Ale upřímně nevím, co bych si vybrala. Po těch recenzích mě děsí i ten divnej mrkající xicht vedle komentářů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama