Víření kolem víry

11. srpna 2015 v 21:18 | KayW |  Viděno bláznovýma očima
Zas a znova. Jelikož toto téma je docela aktuální, mám na víru svůj názor a svým způsobem jsem věřící. Protože přiznejme si to, kdo i přes jistá popření, není?



Pokud vám, drazí a zbloudilí, přijde něco z mých tvrzení povědomé, je možné, že jste četli můj poslední článek, kde jsem se tímhle zabýval. Něco z něj sem zainkluduji, stejně jako z ostatních věcí, co jsem zmiňoval předtím. Přece jenom tento blog je jakýmsi manifestem mé osobnosti (a byť jsem proměnlivý kyblík paradoxů, nějakou integritu ještě mám a stejně tak prozatím neměnný názor na jisté věci... z objektivního hlediska, jak doufám).

Docela často slýchám větu: "Jak někdo v moderní době může ještě věřit v boha?". Well, docela normálně. Věda ho sice nevyvrátila, ale nepopřela. Myslím, že by se ona věta dala upravit. "Kdo v moderní době může věřit v koncept Boha, jak ho popisuje většina mytologických knih?". Víra je totiž něco jako móda. A zároveň souhrn filozofií určité éry, určitého národa. Knihy, které slouží jako základ pro náboženství mají jak funkci legislativní, edukativní, tak bohužel postupem času slouží jako nástroj moci. Na druhou stranu, dokážete si představit vývoj západní kultury bez Bible, která nám pokládá základy morálky, jak ji známe dnes? Dnes už by to bohužel neobstálo. Ale je opravdu mnohem jednodušší naučit lidi, jak se mají chovat pomocí příběhů a příkladů. To, co Bible popisuje, svým způsobem funguje. Za boha dnes alegoricky můžeme považovat jakoukoliv vyšší moc, úřad, vládu. A trest za nedodržování pravidel tu vždycky je. Do tohoto bodu sloužila celkem dobře.

Ovšem doba pokročila. A problémem není ani tak Bible (či jakákoliv jiná kniha, která se od svého původního vydání také s dobou milionkrát modifikovala podle toho, jak církev chtěla lidi ušaškovat). Problém jsou lidé. Neměli by ji brát doslovně, ale metaforicky. Víte, já chápu, že někdo na něčem vyrostl a byl vychován. Ale člověk by si na existenci jako takovou měl zkrátka udělat vlastní názor a ne jen papouškovat davy, jet e vyjetých kolejích a nechat si věci proplouvat mimo zorné pole. Jsem z rodiny ateistů. Výchova mi něco dala, ale naučil jsem se vnímat svět trochu objektivněji. Hlavně proto, že mne realita, ve které žiji, tak trochu nudí. Nějakou dobu jsem si ji tedy jen přikrášloval, ale pak jsem se ji pokusil vnímat trochu metafyzickou cestou. Z více úhlů, z nichž sice každý vyvrací ten předchozí, ale většinou a) všechny věci nemají integritu a jsou proměnné, b) mezi nimi lze udělat funkční kompromis a střední cestu. To, v co věřím já, je funkční, aniž by mi kdokoli cokoliv přikazoval (krom ústavy, zákoníků, etc, že). Zatím, to, co pozoruji, mi docela funguje.

Nevěřím v koncept bohů, jak jsou popisováni. S lidskými rysy a vlastnostmi, tvořící svět za jistým účelem, protože jak jsem již mnohokráte zmínil, to, co se kolem nás děje, zkrátka existuje. Proč by nemohl být vesmír sám něčím jako Bůh? Organismus, jehož jsme součástí, živý, myslící, ovšem ne na takové úrovní, jakou jsme s to chápat. Protože lidé vždy zakládají představy sami na sobě a chtějí, aby vše kolem nich bylo vyškatulkované a pochopitelné. Což není. Ne všechno.
Jak jsem tak stagnoval stovky le ve vlastní hlavě, udělal jsem si spoustu názorů na smysly, časy, prostory a existenci. Díval jsem se na všechno hodně z dálky. Neuznávám to, že lidé se situují jako hlavní postavy celého jsoucna. Bullshit. Pokud by byl vesmír sám živým organismem, má s námi dost možná co dočinění, jako my s ději na svém těle, které nemůžeme ovládat. A nebo také ne. V tom tkví kouzlo multiidealismu. Nedržet se jedné myšlenky, která nám byla tlučena do hlav, ale zkusit si na to přijít.

Moje vlastní sekta/církev by spíše byla jako debatní kroužek, než banda ortodoxních vyznavačů čehosi.

Stejně tak tu mám onu starou myšlenku, že každý z nás je v podstatě Bohem. Protože už jen to, že si v hlavě můžeme vymyslet vlastní svět, nám dodává božskou moc. A jak můžeme vědět, že nejsme jen nějakou zapomenutou, nebo právě probíhající myšlenkou někoho jiného? A nepotřebujeme k tomu ani sedm dní. Ovšem, pokud se celý náš vesmír nachází v něčí hlavě, pak můžeme předpokládat, že vnější existence je podobna té naší. Většina tvorů, alespoň těch nám známých, zakládá na memech z vlastního okolí a tvoří právě z nich. Ať uděláte cokoliv, v podstatě jen kopírujete realitu a vkládáte do svého vlastního světa prvky z ní.

Co se modliteb týče... inu, na jednu stranu nevěřím, že vše je možné vyřešit formou prosby něčemu, co nás přerůstá, ale z vlastní zkušenosti vím, že drobnosti fungují. Vesmír občas udělá odezvu, i když je to cynickej parchant. Nebo prostě máte štěstí na náhody. (Jo, zrovna to, že mi po mé letmé prosbě proměnil všechny holuby na Kampě ve vrány, se jako příklad použít nedá... protože jsem kurva chtěl havrany, ale chápu, že to nějakou dobu trvá)

Každopádně věřte si, v co chcete. Nebudu vás odsuzovat, je mi to prakticky jedno. Nikdo nemá právo vám do toho zasahovat, já si tu pouze plácám hliněnou bábovičku pofidérních názorů, které mi leží v hlavě. V mnohem estetičtější formě, ale poslední dobou to psaní nějak drhne.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 12. srpna 2015 v 0:13 | Reagovat

Proč. Není. Na blogcézet. Blbý. Tlačítko. Oblíbených. Keců.
Hlavní zamyšlení obalující odstavec "Nevěřím v koncept bohů..." se rovnoměrně rozdělovala mezi "Ty bys byl boží postava v mý povídce.", což vyznívá úchylně a nelichotivě, "Právě jsem objevila vlastní světlo myšlenek", což je mi stydno vysvětlovat, a "Aha, takže tohle se děje v mý hlavě.", což... ehm...
Schopnost verbální komunikace opustila loď.
[Řekněme prostě, že to chápu.]

2 Atris M. Atris M. | E-mail | Web | 14. srpna 2015 v 15:10 | Reagovat

Jestli máš lepší zkušenost s konkrétními prosbami (ve sm. uvedeš, co chceš, co nejkonkrétněji), zkus během zimy (protože tak nějak předpokládám, že ty vrány, o kterých píšeš, jsou vlastně kavky, jelikož jich je letos všude spousta, a ty na zimu odlétají) požádat o havrany z parku Charlotty Masarykové - bývá jich tam dost a jsou docela fajn (i když já mam pořád radši ty kavky).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama