Další halda plků nad rozlitou existencí

18. dubna 2015 v 14:50 | KayW |  Výflusy, úvahy a všelijaký odpad
Protože mě sere ledvinovej šutr a já jsem moc Sigma na to, abych si zašel k doktorovi. Takže asi budu jen chodit do kruhu a nadávat.


No fakt, jsem strašná herečka. A srab. Dopřejte mi trochu fyzickýho násilí a prásknu na vaše prapředky z doby kamenné, věci, které si ani sami nepamatují. Asi bych nezvlád porod.

Každopádně jsem se asociací (protože mé skučení a nadávání probíhalo jako jakési vyřvávání uvnitř mého mozku bez používání jakýchkoli vyřčených slov) dostal myšlence, jestli se dá žít s nějakou bolestí tak dlouho, že jí přestaneme vnímat. Jako je tomu u zvuku a zápachu. Protože čím déle jsme něčemu vystaveni, bereme to stále jako samozřejmost a naučíme se to ignorovat. Jde to i s bolestí? A tak mne napadlo, kolik věcí takhle ignorujeme? Jiné mrtvé lidi, hlasy bez těl? Nah.
Co když čerstvě narozené děti křičí, protože je bolí existence. A to plácnutí přes prdel od doktora jen zabije bolest další bolestí? Oukej, mám v tom trochu díry v plotě. Ale komu to vadí.

A taky jsem si nějak uvědomil, že lidský vědomí musí po zdechu fyzický schránky někam pokračovat. Nejsem moc fanda Descartése, nemyslím si, že když myslím, tak jsem. Ale vím, že jsem prostě tady a teď, takže dle všeho budu i tam a pak. V jakýkoliv formě. Protože si ani tak někdy nepřijdu jako správce Těla, ale ňákej vnitřní hlas, co může trochu ovlivnit myšlení mého... ehm.. hostitele? Takže to, co nás dělá lidskými, tedy "my" jsme jen jacísi vnitřní pozorovatelé, kteří cítí to, co se tělu děje. Co teda vlastně jsme? Nebo přehráváme jen něčí životy a tak jsme se sžili s rolí, že neznáme své skutečné identity? Hm? Hm?

Ne, já nevim, měl jsem původně psát Všelicos a článek o nošení cylindrů ve městě (páč ty reakce lidí už mě serou, ale tu věc z hlavy prostě nesundám) a nějak to asi dneska nedám. možná zejtra. Ňák se obávám, že z tohohle místa tu dělám moc deník. A to je poslední, co chci. Seznámit čtenáře s myšlenkama, poznat stejně smýšlející exoty, ale ne cpát lidem do ksichtu, co jsem dělal, žral a kolik bílejch králíčků jsem oživil pomocí černý magie. Fakt ne. Ani tady, ani jinde.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S. S. | Web | 18. dubna 2015 v 14:59 | Reagovat

a) chci tu sušenku
b) cylindry jsou boží! doufám, že k němu máš i cibulky.
c) už jen to, že píšeš tenhle článek, dokazuje, že jsi. Já fanda Descartése taky nejsem, ale dává mi to smysl. Hej!
d) k tý sušence chci mlíko, laskavě.
e) tu umíš oživovat bílý králíčky pomocí černý magie?
f) a jsme u mýho oblíbenýho písmenka! Vlastně by to mělo být správně S, že? Nevadí.

Tvoje myšlenkové pochody mi způsobují zažívací problémy.

heshtekmeaninglesscommentnumber1557100

2 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 18. dubna 2015 v 15:05 | Reagovat

[1]: Ihned si tě zařazuji mezi odebírané, takže podle pravidel Sušenkobraní 2015 budeš mít minimálně hned tu první. :D
Mlíko bohužel není součástí balení :(

Cibulky mám. S motivem žeber. A svářečský brejle.

3 Yima Yima | E-mail | Web | 18. dubna 2015 v 17:47 | Reagovat

Člověče, mohu potvrdit, že ne všechny zvuky se v průběhu času dají ignorovat.

4 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 18. dubna 2015 v 23:28 | Reagovat

Ne, na bolest si nezvykneš (bolest nejsou prášky). Mám v čudu obě zápěstí, krční páteř, kolena a kotníky. Jestli máš možnost se bolesti zbavit, udělej to (mně jiné existence odřezávání končetin zcela nesoucitně zakazují).
Uvažuj, mysli, piš, co chceš. Hlavně že to poskoky baví.
Píšeš buřt příliš blízko sušenek, čímž je znehodnocuješ.
Takže souhlas.

5 Kira Kira | Web | 19. dubna 2015 v 13:48 | Reagovat

Řekla bych, že na fyzickou bolest se zvyknout dá, kolikrát ani není jiná možnost. Zato některé zvuky jsou tak otravné, že bych radši neslyšela nic. A co lidé, co neslyší, slyší alespoň svoje myšlenky?

Já jsem já. Žádnej herec v něčím těle pokračující v jeho životě, žádná duše, která hledala tělo. A až jednou odejdu, moje vědomí odejde se mnou a bude z nás strom.

Zní to moc dětinsky? naivně? fantasticky?..

6 Silwiniel Silwiniel | Web | 21. dubna 2015 v 11:46 | Reagovat

Sigme, neser a běž k doktorovi!! Nebo tě přijedu zmlátit a přebiju strach bolestí :D :D

7 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 21. dubna 2015 v 22:07 | Reagovat

Tu bolest většinou přehluší něco jiného... aspoň u mě to tak je.

Ale ti bílí králíčci by mě fakt zajímali.
Jako...

8 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 25. dubna 2015 v 23:12 | Reagovat

Já jsem si zase dneska říkala, jestli narozené děti nebrečí proto, protože se reinkarnovaly a jenom lamentujou nad tím, jak je to strašně na hovno, že si to zase musí prožít znova.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama