Personifikace

2. března 2015 v 21:45 | KayW |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Dokončil jsem webvou verzi povídek Ticho Asphodelu. Teď mne čeká dlouhé období editace a pro tento blog psaní Všelicosu. Ale mezitím, co budu prokrastinovat mne můžete zastřelit podruhé, protože jsem spáchal další jednoaktovku. Ano, už minule jsem byl zastřelen, ale...nevim, asi nějaký posmrtný křeče.



[Prázdnota. Vynořuje se zdánlivě levitující křeslo otočené k divákovi tak, aby nebylo vidět, kdo v něm sedí. Rotace 180°. V křesle sedí PERSONIFIKACE. Oblečení nevýrazné šedi, šaškovská čepice se dvěma rolničkami.]

PERSONIFIKACE: (vážná tvář, špičky prstů spojené)
Legrační! Sledovat ty opice,
co myslí si, že rozum mají
A co mne baví nejvíce:
hledět, jak ho užívají!
Přitom jak málo se liší
od ostatních tvorů?
Knihy, které o tom píší
patří do příslušných otvorů.

Koušou do druhých krků,
stejně jako každé jiné zvíře.
Však dík technickému pokroku
je to vidět v jiné míře.

A je opravdu legrační, ty malicherné mršky sledovat.

[Zjevují se DVĚ DUŠE dívčího vzezření. Obecná představa svatosti.]

DVĚ DUŠE: (útočně)
Kdo ti dal právo soudit?
Co můžeš o lidech znát?
Jak můžeš všechny do stejného pytle hodit?
Čím přičiněním jsi soudce nebo kat?

PERSONIFIKACE: (rozpojí ruce a rozhodí je do stran)
Jsem vším, dalo by se říci.
Jsem Smrt, Osud, Ďábel i Bůh.
Nežádal jsem se o tuto pozici,
není třeba činit vzruch.

Jsem ztělesněním všeho,
nač lidé svalují své viny.
Z těsta čiromizerného,
ze slovní a psychické špíny.

Páč lidi neuznají chyby,
vždy za to může druhý
TEDY JÁ!
Sebečistota se jim líbí.
A já nesu jejich (naznačuje uvozovky) zásluhy!

Ukažte mi jednoho, kdo je jiný!

DVĚ DUŠE: (uraženě, jejich tváře jsou však kamenné, nevěnují mu sebemenší pohled, jako by byly součástí jiného vesmíru a doléhaly k nim jen jeho slova)
Vždyť každý je individuální!
To kouzlo je v imaginaci.
Jaký by byl svět, kdyby byli stejní?
Na stromech žijící maniaci.

Vždyť podívej, to umění!
A lidé, co rozdávají radost!
To jinde v existenci není.
To ti není dost?

Hledej také pozitiva přeci!

[Prázdnota kolem se vyplní proměnlivými obrazy]

PERSONIFIKACE: (pištivý smích, uvelebí se v křesle)
Radostí cizích krmí svá ega.
Fantazii plní střelným prachem.
Sobectví, to je jejich alfa a omega.
Takže prosím, šetřte dechem.

[PERSONIFIKACE pokyne k obrazům za sebou. Války, mučení, vraždy, perverze.]

Navíc, vy jste přece také z lidí!
Hájíte jen sami sebe.
Tyhle řeči jen svou mysl šidí!
A co myslíte, že vás čeká? Nebe?

Řečmi uplétáte svatozář,
já však vidím skrze vás.
Lepší než vy já jsem lhář.
A vy jste samá plíseň, hnus a kaz.

DVĚ DUŠE: (černají, rostou jim blanitá křídla, odspoda se rozplývají)
Podívej, cos způsobil!
Vše cos mohl, očernil!
Krásu duší zahubil!
Nejsi nic, než zrůda!

PERSONIFIKACE: Já jsem vše.
(luskne prsty)

[TMA]
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Mám udělat blogu stránky na facebooku?

Ó, ano, všemocný Sigmo!
Táhni, lůzo!

Komentáře

1 Silwiniel Silwiniel | Web | 3. března 2015 v 8:34 | Reagovat

Říkám si, jestli by to nebylo lepší bez snahy o rým. Je to na mě takový hodně abstraktní, tomuhle asi moc nerozumím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama