O předurčení, souvislostech a slonech

18. března 2015 v 21:55 | KayW |  Výflusy, úvahy a všelijaký odpad
Dlouhodobější čtenáři se facepalmují a říkají "Tento způsob Sigmy zdá se mi poněkud nešťastným". Nebo taky ne, co já vím. Přijde mi to, jako bych se vracel ke kořenům blogu. Páč už tu bylo poslední dobou moc Nesourodých změtí, Sigmozpráv a pochybného veršování. Ale jo, ten úchylnej a cynickej Sigma tu je a klid, brzo zase bude nadávat na věci, co ho obecně serou. Taková malá izolepa přes tyhle všechny sračkoúvahy.


Vlastně jsem chtěl dělat souvislej text bez rozdělování na myšlenkový části a mám dojem, že v porovnání s předchozími úvahami si budu dost protiřečit. Kýbl paradoxu. Ale tady na paradoxy nevěříme.

Začnu větou "Nějak si poslední dobou uvědomuju, že Adams a Coelho měli svým způsobem pravdu, co se vesmíru týče." Každý trochu v něčem jiném. Souhlasím s nima, i když od Coelha jsem čet jen Alchymistu, což je na můj vkus moc...sluníčkové. Teď bych rád vyvedl příležitostného čtenáře z myšlenky, že opět budu odkazovat na sérii Stopařova průvodce. Spíš se zaměřím na Dirka Gentleyho.
Vesmíru jsme buřt. Jo, to tvrdím už delší dobu. Ale přece jen jsme součástí existence, byť zanedbatelnou, jsme součástí stroje, který je vlastně jen sebepohánějící masivní řetězová reakce, která se větví do nekonečného počtu směrů. Těžko říct, jestli spěje ke svému zániku, znovuzrození (ať už s naším nebo nez našeho přičinění). Ale pořád mám dojem, že i nad námi něco bdí (viz předminulý článek tohoto stylu).
Ano, vše jde jedním směrem. Tedy věřím v předurčení, že vše je napsáno a nemůžeme nic změnit. "Máme přeci právo se rozhodovat!" křičí svorně většina. Yep, ale to neznamená, že vaše cesta nebyla dána předem. Tady přichází na řadu krása holizmu. Vše souvisí se vším. A Douglas Adams ve své dvoudílné sérii Holistické detektivní kanceláře Dirka Gentleyho nahryzl, že položíme-li správnou otázku, dozvíme se odpovědi přesně na to, co potřebujeme. Ovšem odpověď je podána způsobem, který nám dojde až později. Postupem času. Protože vše souvisí se vším. Kouzlo je většinou v tom, že abychom něco objevili, nesmíme to hledat. Je tom svým způsobem Murphy. Čím víc se snažíme něčeho dosáhnout, tím více nám to uniká. Ale tady přichází na scénu Coelho, který nám ukazuje, že někdy není zapotřebí ani tak té snahy, jako té víry v to, že naše cesta někam vede a musíme sledovat znamení. V čemž většinou bývá ten problém, co?
"Jak můžeme vědět, že vesmír takhle sakra funguje, Sigmo?!" křičí čtenář zmítaný neúspěchy a nedostatkem důkazů. Inu, asi takhle. Abychom mohli pozorovat něco velkého, musíme začít s něčím menším. Protože na základě chování stavebních kamenů fungují věci z nich složené.
"Fuck this shit, Sigmo, ty ses dal na drogy!" Nope, jen mám asi moc času přemýšlet nad hovadinama. A tím přemýšlením docházím tak nějak k faktu, že když nad něčím moc uvažujete, nafukuje to a mutuje. A vy se tím stresujete. Nejlepší je asi řídit se instinktem a nemyslet na slona. Jenže v tom to případě tím, že prohrajete hru, hra je vyhrána.

Dobře, tohle musím osvětlit, protože někteří nestíhají. Hra Nemysli na slona se hraje přesně tak, jak popisuje její název. Jediným způsobem, jak hru vyhrát, je na ni zapomenout. V případě, že si na ni vzpomenete, prohráli jste ji. Mou osobu okolní dění ovšem přesvědčuje o tom, že snažím-li se o něco příliš usilovně, prohrávám hru. V případě, že o danou věc delší dobu nejevím zájem, či na ni zapomenu, zjeví se nová příležitost v souvislosti s touto věcí. Murphy hadr.

Nebo to platí jen u mý osoby a nikdo jiný to nevidí. Asi nejsem náročnej a stačí mi existovat tím způsobem, že problémy se vyřeší více či méně samy. Nebo tím, že prodám kus duše, protože po frázi "kus duše za..." se obvykle zjevuje řešení. Což je jeden z důvodů, proč věřím své mytologii a její funkčnosti. Možná jen trávím moc času ve svojí hlavě a měl bych se bavit víc s živýma lidma.

Co vy a předurčení, souvislosti a sloni?
Kteří spisovatelé/tvůrci mají podle vás pravdu?
A proč se za vámi objevuje ten velký medvěd, co mizí s každým vaším otočením?
A proč je pořád blíž?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | 19. března 2015 v 7:39 | Reagovat

Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo na to přišel :D vážně :)

2 Silwiniel Silwiniel | Web | 19. března 2015 v 13:37 | Reagovat

Já v předurčení nevěřím, fakt ne. A je mi to buřt, chci sušenku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama