List pěti životopisných filmů

28. června 2014 v 17:05 | KayW |  Recenzování
Ne, že bych neměl co na práci, jen zase prokrastinuji. A krom toho, že pošta má nový způsob doručování balíků, na kterej tu brzo možná budu zase nadávat, se vůbec nic neděje. Navíc těch recenzí tu mám prostě málo, na filmy koukám teď po kvantech, na knížky nejsou finance... Já jen abyste si nemysleli, že ty listy dělám kvůli titulce, prostě je to zase fáze, jako ta s básničkama, co mě na jistou dobu zase přešla. Takže životopisné filmy. Alespoň ty z nejlepších na mém csfd listu. Jo, a obávám se, že tady to moc bez spoilerů nepůjde.



1. Sloní muž (1980)

Tohle byl můj první film od Davida Lynche (Duna, Twin Peaks, Mazací hlava), který dával smysl a nebyl směsicí surrealistických obrazů. Samozřejmě, film obsahuje snové sekvence, to je klasický lynchismus, ale i ty jsou jaksi ucelené. Hlavně asi proto, že jakožto životopisný film musel dodržovat formu. Ač se to bude zdát jakkoliv nepravděpodobné, film vypráví příběh Johna Merricka (1862 - 1890), který trpí rozsáhlými tělesnými poškozeními, které z něj dělají z pohledu ostatních zrůdu. Většinu svého života stráví v cirkuse, ne nepodobném, jako je ten ze staršího snímku Zrůdy, z roku 1932 (což taky vřele doporučuju), do té doby, než si ho všimne chirurg Frederick Treves, který jeho postižení přednese lékařskému symposiu. To se ovšem nelíbí Merrickovu "vlastníkovi", kterému Sloní muž zajišťuje obživu a tak ho zmlátí, což Merricka přivede do nemocnice, kde postupně začíná jeho začleňování do "lepší společnosti" poté, co si ho všimne tehdejší divadelní hvězda Madge Kendal. Zpočátku se John lidí bojí, ale později se ukazuje jako inteligentní a vzdělaný člověk. Samozřejmě, jak už to u společnosti bývá, její zájem o něj je většinou povrchní a dělá to hlavně pro vlastní zviditelnění. John je stále považován za něco odporně nelidského.

Whoviany by mohlo zajímat, že Sloního muže ztvárnil John Hurt. Nemůžeme přehlédnout úžasný výkon Anthonyho Hopkinse v roli doktora Treverse. A prý to byla hlavně tahle postava, která Hopkinsovi umožnila, aby hrál jiného slavného doktora - Hannibala Lectera.

2. Ed Wood (1994)

Tim Burton netočí moc vážných filmů. A i když má většina z nich poněkud vykradený příběh, stejně je milujeme. Mám ale pocit, že většina Burtonovců opomíná tento snímek, který slouží jako pocta údajně nejhoršímu režisérovy kinematografie (já teda myslel, že to je Uwe Boll, protože i ten má snad horší hodnocení, než Ed Wood). Ed Wood, režisér béčkových sci-fi a hororů, který měl údajně zálibu v nošení dámského spodního prádla (v zákopech se v nich prý cítil pohodlně...well, každý máme něco, že?), točil filmy v druhé polovině dvacátého století a byl přítelem Bely Lugosiho (původní Dracula) v dobách, kdy někdejší hororová hvězda propadla drogám a neměla to už v hlavě moc v pořádku.

A to by to nebyl Burton, aby do hlavní role nenarval Deppa, kterému podobně ztřeštěná role padne jako kýbl na hlavu. V roli transvestitního režiséra, který se i přes tsunami kritik nevzdal svých snů, a vzhledem k nedostatkům finančních prostředků se často musel uchylovat k občasnému "vypůjčování" rekvizit z jiných studií, docela září. Aby taky ne, běloch v černobílém filmu. Em. Nic, prostě pokud jste burtonovci (pořád jsem nebyl na tý výstavě, sakra!), tak po tom sáhněte. A i když se vám to možná nebude líbit, aspoň si rozšíříte přehled o americké kinematografii. Co víc k tomu dodat.

3. Čistá duše (2001)

Tohle jsem musel trochu nastudovat, protože neznám přesné podrobnosti o tvůrcích a některé detaily se trochu liší od reality. Film natočený Ronem Howardem (režíroval filmy podle Brownových knih a Grinche) vypráví příběh vědce Johna Nashe, který je znám hlavně díky své Teorii her a průlomům na polích ekonomiky. Sledujeme jeho život od vysoké školy; od poněkud asocialního génia. A už tady se začíná rozvíjet jeho schizofrenie. Vidí v novinách šifry, kterými se mají dorozumívat ruští agenti, navštěvuje ho muž, který údajně pracuje pro Pentagon. A tady je ten rozdíl, protože ve skutečnosti prý John Nash myslel, že se s ním dorozumívají bytosti z cizích galaxií, ale to je wikipedie, takže nevím, jestli na to brát zřetel. Každopádně mu tato nemoc přináší problémy v rodině a v práci a musí podstoupit léčbu. Ta sice nezabírá, protože lidé, kteří jsou jen v jeho hlavě, ho stále navštěvují. Další léčba by sice mohla pomoci, ale Nash se rozhoduje je ignorovat. Nakonec se mu dostává uznání za jeho práci, a i přes svůj strach, že ho ostatní budou odmítat, se začleňuje. Vidíte? Ty konflikty asociálů proti společnosti většinou končí stejně. Teda, ona většina z nich nedostala Nobelovku. Science, bitch.

4. Muž na Měsíci (1999)

Andy Kaufman byl asi jeden z nejlegendárnějších amerických stand-up komiků minulého století. Já osobně, přiznám se, jsem nic z jeho díla neviděl, takže mi k představě o jeho humoru musí stačit tento Formanův film s Jimem Carreym v hlavní roli. A tenn Carrey se tam prostě vážně hodí. Je to taková vážně/nevážná role, sice to asi není jeho nejlepší výkon, ale je to dobrý. Hodně dobrý. Mám rád, když sleduju něčí tvůrčí proces po dobu několika let. Zezačátku tu máme malého Andyho, který baví svou mladší sestru imaginárními vystoupeními, bohužel mu zezačátku profesionální kariéry komika nedochází, že z oním druhem dětského humoru si nevystačí u dospělého amerického vidláctva. A tak se pomalu začínáme dostávat k interakci s diváky, imitacím Elvise a dokonce i vytvoření falešné identity Tonyho Cliftona, jehož hlavním zdrojem zábavy bylo urážení a dost často i napadání diváků.

Legrační je, že Tony Clifton byl nějakou dobu považován za reálného, takže Andy v jeho přestrojení dokázal napáchat strašnou spoustu hovadin. Kdovíjak dlouho by ještě mohl vystupovat, kdyby v roce 1984 nezemřel na vzácnou rakovinu plic. I když se jí v poslední naději pokoušel vyléčit za pomocí pochybného šamana...no, asi je vám jasné, že to nevyšlo. No vážně, u recenzování tohohle se těch spoilerů zdržet prostě nemůžu -_-. Ale film je to dobrý, Carreyho máme rádi všichni, takže koukejte stahovat. Mimochodem, REM nahráli stejnojmennou skladbu pro tento film, pokud vám název přijde nějak povědomý a není to proto, že jste film viděli.


5. Hledání Země Nezemě (2004)

Jak jsem už řekl předtím, mám rád sledování tvůrčího procesu. A na tomhle filmu je to hodně dobře vidět. Už podle názvu někomu došlo, že jde o příběh toho, jak vlastně vznikl příběh o Petru Panovi. A jedna z dalších Deppových rolí. Ne, nemám na toho chlapa úchylku. Ony se na něj dobře prodávaj filmy, ale i kdyby tam ten jeho ksicht nebyl, ten film je pořád dobrej. Neměl bych se zakecávat, úplně jsem ztratil myšlenku. Jo! možná to nevíte, ale Peter Pan byl původně napsán jako divadelní hra pro dospělé publikum. Nápad přivést do divadla děti byl nápad Jamese Barrieho, neúspěšného spisovatele žijícího v nepříliš šťastném manželství. Možná by celý příběh Petera Pana nevznikl, nebo by se dal jinou cestou, nebýt té náhody, kdy Barrie potkal v parku rodinu Daviesových, kteří se mu (hlavně děti) stanou inspirací.

Asi jsem barbar, ale viděl sjem spoustu verzí Barrieho knihy/hry, ale nikdy jsem jí nečetl. Stejně jako spousty jiných pohádkových klasik. Tenhle film mě ale dost nahodil, protože pokud důvěrně poznáte život autorův, můžete si u jeho děl říkat, čím která pasáž byla inspirována. Ósom.

Jinak, natočil to Marc Foster, od kterého před rokem šlo do kin
World War Z (pořád jsem to neviděl, damn). Od něj jsem viděl pak už jen asi hranici života, u které jsem nedával dostatečný pozor, takže jsem jí nepochopil. Pořád to plánuju shlédnout znovu.

Další doporučené: Chyť mě, když to dokážeš, The Social Network (...nah), Piráti ze Silicon Valley.


A já se jdu konečně věnovat tomu povídkaření, na které dlabu tím recenzováním tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 deceptively deceptively | Web | 7. září 2016 v 8:33 | Reagovat

nebankovní půjčka online bruntál :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama