Svět je rozbitej a my jsme jeho střepy

28. dubna 2014 v 20:20 | KayW |  Viděno bláznovýma očima
Na voru stlučeném z nonsensů, poháněn kofeinovou vlnou, se řítím k ledovci jménem maturita. Společníky jsou mi dinosaurus, který oznamuje nedostupnost k internetu a můj cynický identický dvojník. Paráda, ne?


"Učíš se?" řekl dinosaurus, který mi zamezil přístup ke všem sociálním sítím.
"No samozřejmě," odvětí mé cynické alter ego, které upravuje obsah povídkové série a marně kliká na obnovu připojení.
Já mlčím. Ta interakce s realitou docela bolí. Zvykl jsem si žít ve svém rozvětveném vesmíru, kde jsem veškeré neúspěchy sváděl na Vyšší a jakékoliv karmabody stačilo nahnat několika nacvakanými stranami. Pak byl svět hned jednodušší. Teď naháním několik let TVY a PSS i když vím, že se tímhle oborem živit nehodlám. Pokud ti nahoře dodají správný vítr do plachet složených z listů Koňžíšova evangélia.
"Ještě aby ne. Jinak nemáš budoucnost," řekl opět dinosaurus škrábaje své šedé pixely krátkými pacičkami.
"Budoucnost mám tady," odvětilo mé cynické já. Odklopilo vršek své hlavy a z dutiny lebeční vyjmulo krátký to do list. Prstem pak ukázalo k jednomu bodu. "Bu-dou-cnost. Vidíš? Je tady. Ale začnu s ní, až skončím s prokrastinací."

Hystericky jsem se zasmál nad svými myšlenkami, kterými náhle proletělo šestinohé morče a polechtalo tak rozpojené synopse, které původně spojovaly jednotlivé informace o routování. Mezitím se v mé hlavě bouřila vesnička osobností, z nichž některé panicky prchaly před dopadajícími fragmenty mého panmagoria a některé, jako například Fate a Loutkář je jen otráveně pozorovaly jako věci, které vidí jednou za dva roky v pravidelných intervalech.
"Už zase prší," poznamenal Fate svým depresivním hlasem a zalezl do své budky. Loutkář se jen zašklebil a broukal si při pohledu na prchající jedince, jakými byli Kay, Specter, či Seraphine, kteří byli většinou jinak racionální.

Mezitím někde venku dinosaurus vytáhl kalendář a zapíchl pracku na červen se slovy, že internet půjde, až ho vůbec nebudu potřebovat. Přesně podle plánu. A pak ještě naznačil, že mám v kompu pát virů, které mi domrdají systém ve chvíli, kdy budu mít těsně před praktickou či písemnou zkouškou ze sítí.
"Vždyť já se vůbec nepotřebuju učit," namítlo mé cynické já.
A já dále setrvával ve svém ne příliš moudrém mlčení. Na učení prej pomáhá žraní vajíček. Hmh. Šamanské praktiky jsou mi sice vlastní jak brontosaurovi marmeláda (to znamená, že je rpaktikuji, jak jen můžu), ale slepky, jak si pamatuju, před několika lety sežralo ghetto, když jsme je vyházeli za plot poté, co přestaly nést.
"Nemáš na půdě už asi tři roky dvě smyčky?" zeptal se náhle dinosaurus. "Pro případ, že by to náhodou nevyšlo, však víš."
"Pamatuješ, jak jsem tenkrát projektoval tu atomovou elektrárnu na Ukrajině? Ty smyčky jsou asi tak stejně spolehlivé," zamručel cynik Sigma předstíraje, že čte zajímavý článek staršího data na Novinkách. "A vida! Novinky píšou, že při dietě si musíme hlída, co jíme! Proč tohle nikdy nikdo neřekl dřív. Ta kvanta lidí, kteří jedli tak, jak se jim zlíbilo! Jejich iluze o stravování jsou nadobro zruinovány."
"Ticho už," sykl jsem. "V pátek to začíná. Hurá do otrockýho oblečení. Protože to přece kvádro je, ne? Kravata, která se tváří jako nějaký doplněk se vlastně stala pevnou součástí obleku, který nás bude čím dál víc poutat. Tak pro tohle jsem ve Vietnamu fakt nebojoval. Teda chci říct, že jsem se chtěl vyhnout dospělosti a za chvíli vplujeme do světa, kde budeme čím dál více zaplavováni okolní společností. Budeme pod nátlakem. Pokud přežijeme tohle...a možná pokud nepřežijeme...budeme zaplaveni něčím mnohem horším. A tohle bude proti našim zásadám, no ne? Opravdu mě zajímá, jak najdeme uplatnění. Takže bych byl rád, kdybyste oba projednou spolupracovali. Díky."

Zmlkli? Ani náhodou. Takže pluju dál. Mír a fusekle všem maturantům. Plus mnoho zdaru.

(vzhledem k tomu, že při zveřejňování článku mi dinosaurus třikrát podělal připojení a musel jsem část psát znova, kašlu na gramatickou korekci)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 5. května 2014 v 21:45 | Reagovat

Grammar nazi vpřed! :D
Né fakt ne, je to dost dobrý, mě se to líbí. Klídek. Gramatika stejně smrdí, víš co.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama