Inspirace? Kde?

4. ledna 2014 v 17:58 | KayW |  Výflusy, úvahy a všelijaký odpad
Co vám o ní můžu říct? Když jí potřebujete, tak tu prostě není a když máte rozdělanou práci, které se potřebujete věnovat, tak vás nutí začít něco nového. Inspirace je promiskuitní potvora.


Nevím jak u vás, ale u mě se inspirace střídá se svou blízkou kamarádkou prokrastinací. Moje tvůrčí náplň se skládá převážně z příběhování, uvažování a podobných ftákovin, takže by jeden řekl, že o témata není nouze. Není...jenže! Začnete s otázkou...dejme tomu: "Co kdyby...?" v hlavě se vám rozvíří vortex všech možných odpovědí a scénářů...což je dobré. Zde se dá většinou dost dobře pracovat pomocí asociační metody - proudu myšlení (právě teď toho využívám a dalo by se říct, že vařím z vody). Po výběru toho správného tématu ke zpracování začíná přicházet nejistota a inspirace se začíná cukat. Ale přesto vyplácáte většinu té inspirace, která k vám znenadání přišla. A tady stačí už jen malé narušení, nepatrné vychýlení z lajny, ztráta pozornosti...a jde to do kelu. Tedy alespoň u mě. Nemůžu se dlouhou dobu dokopat k tomu, abych danou věc dokončil.

A tady nastupují...jak to nazvat...stimulátory inspirace? Nejčastěji to bývá hudba (doporučuji instrumentální skladby od Two Steps from Hell, nebo jakékoliv jiné soundtrackovky...protože vokály většinou ruší), donedávna to byl kofein (kafočaj), než začal vyvolávat ty stavy, při kterých jsem se bál, že se udusím. Inspirace vlastně nezmizí, jen se schovává a autor nadává na to, jak příšerný má tvůrčí blok. Přitom většinou jde jen o jakýsi podvědomý strach, že tím pokazí zbytek díla, někteří se zaseknou u psaní...jim zrovna nevyhovující části. Vlastně jde o to znovu začít a inspirace se nahodí sama, pokud je vám jasné, o čem přesně chcete psát.

Moje inspirace se dostavuje pravidelně v druhé polovině měsíce, když už si myslím, že jsem s tématy na suchu. Tu vykoukne jakási Bytůstka, která má pokaždé jinou podobu, většinou však vypadá jako postava některého z příběhů a začne mě přesvědčovat, že celý ten příběh mám vlastně v hlavě a půjde to samo. A většinou jde. Protože inspirace je také věc, která otevírá brány do mnohorozměrných realit. Právě tu nonsensnost, která z toho všeho vzejde tak žeru. A vlastně tím i žiju, takže srovnávání se s realitou je...špatné (viz starší články).

I když je inspirace svým způsobem čupr věc, pořád jí mám za proradnou děvku, která uteče zrovna, když jí potřebuju (jedna z ultimátních výmluv, když se mi zrovna nic nechce dělat).

Jinak vám chci trochen opožděně popřát všeckno nej do tohohle nového roku, který by mohl být (naivně doufám), o něco lepší, než ten minulý. A ač můj dnešní příspěvek měl být jen takové připomenutí, že jsem ještě neumřel (i když spousta lidí ani nezaregistrovala, že žiju), doufám, že alespoň nějaký jedinec se mnou bude souhlasit. Pokaj v tom ovšem najde smysl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pure-truth pure-truth | Web | 4. ledna 2014 v 19:07 | Reagovat

Já s tebou souhlasím. Líbí se mi tvůj styl psaní.

2 lalibertad lalibertad | 4. ledna 2014 v 21:53 | Reagovat

Máš zajímavý blog, inspirující.
Napsala jsem článek, budu ráda, kdy se vyjádříš.)
http://lalibertad.blog.cz/1401/plna-inspirace

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama