Co je to ten Sigma vlastně zač

Sobota v 1:05 | Xerodoth Sigmius |  Výflusy, úvahy a všelijaký odpad
Tenhle blog už je tu pár let. A už několikrát mi bylo vyčteno, že tu není žádný čistě profilový článek. Inu, je čas to napravit.
V souvislosti s mou osobou se lidé dost často ptají "Proč to děláš?" a odpovědí je jim většinou "Protože jsem Sigma". A to nejen od mé osoby, ale i od těch, co mne znají delší dobu. V podstatě se z mé přezdívky stal inside joke a takový interní pojem. Takže si ho pojďme vysvětlit.
 

Matky coby Frankensteini

14. dubna 2017 v 3:04 | Xerodoth Sigmius |  Chvilka nadávání na malichernosti
Na základě rozhovoru, co jsme vedli nad ciderem v Jerichu, se mi vybavilo takové hezké přirovnání, Doufám, že to triggne spostu lidí, protože už jsem se dlouho nepobavil nad rozbouřenými reakcemi, Jedná se o téměř klasický příklad mého pohledu na existenci, z níž celý vesmír vypadá jako koitus lenochoda tříprstého a nukleární ponorky.

Hrouda

8. dubna 2017 v 19:12 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Pracovní poetická asociace, kterou roztírám po většině svých sociálních sítí, nenechte se rušit a pokračujte v činnosti.
 


Sigmův návod jak bejt krásný, neasi

1. dubna 2017 v 17:23 | Xerodoth Sigmius |  Sometimes
Po těch letech, co tenhle blog vedu, si všímám, že zanedbávám jistou, na síti poměrně rozšířenou, cílovou skupinu. A tak jsem si řek: "Sakra, Sigmo, je čas stát se beauty bloggerem a oslnit svět svou znalostí krásy a estetiky!"
Takže tady to máte, dohnali jste mě k tomu. A jelikož chci bejt fakt celosvětově uznávanej v tomhle oboru, napíšu to stylem, kterej všichni milujou. Tedy v bodech.

Mozky v kádi

26. března 2017 v 18:57 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Dneska ráno, když jsem se vracel ze Slam poetry, kterou jsem uzavřel svou letmou účast na Žižkovské noci, jsem vymyslel báseň. Protože s jarem vystrčilo růžky mé poetické období. A i když většinu svých básní teď postuji s několika dalšími lidmi na jiný blog, protože jsou mimo můj styl, tuhle dám sem.

Mimochodem, asi jsem to psal, nevím jestli sem, ale na své další sociální sítě určitě. Sháníme pseudopoety, kteří si buď nechtějí zakládat blog, nebo občas napíší něco, co nechtějí publikovat pod svým obvyklým jménem. Nebojte se mi napsat a po domluvě to můžeme publikovat tam. Pod vámi zvoleným nickem.

Krátce a bez rýmu V.

14. března 2017 v 21:17 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Mám pocit, že mý poetický střevo se s blížícím se jarem pomalu probouzí k životu, ale ne tím způsobem, kterej bych chtěl. Ale pořád asi lepší volnoverš než žádnej verš.

Sigmovo sušenkobraní 2017

26. února 2017 v 1:22 | Xerodoth Sigmius |  Sometimes
Někdy, opravdu jen někdy, circa tak jednou za rok, nastane období, kdy se rozhodnu docenit bytí určitých skupin vesmíru, v němž existuji. Je to takové Sigmovo udílení Oscarů. A jelikož předpokládám, že se vám sušenky z loňska už rozpadly v drobky, kousky čokolády a úpěnlivé prosby vašich mrtvých předků, tady máte další. Ale fakt je těžký vymyslet deset nových skupin, které jsem nejmenoval v předchozích ročnících.

Pozdravy ze sigmozáhrobí

28. ledna 2017 v 18:25 | Xerodoth Sigmius |  Sometimes
Někdy mezi tím svým prozaickým obdobím taky musím udělat novej článek. Aspoň jednou za měsíc. Veselý Vánoce a šťastnej Novej rok, mimochodem. Protože to slovo začínající na "ván" a končící na "oce" je na mým blogu v prosinci zapovězený. Stejně tak nedokážu poslouchat jediný album koled, který snesu po zbytek roku. Ale což, pojďme si shrnout mou čirou mizérii za uplynulý měsíc!

Velvet, pt. 4

21. prosince 2016 v 20:15 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Poslední dobou docela přemýšlím nad založením Wattpadu. Ale jak tak vidím ty úlovky odtamtud, to hnízdo prepubertálních fanfikcí a jiného balastu, říkám si, že to asi není komunita, se kterou bych chtěl mít co dočinění. Ale možná to nakonec v nějakém sebedestruktivním gestu udělám.

Jinak po téhle části Velveta už nemám napsáno nic dopředu. Takže navrátím svůj blog do původního stádia mrtvého brouka, pokud se nestane zázrak, který by z mého života udělal něco, o čem se dá blogovat. Heh.

Velvet, pt. 3

17. prosince 2016 v 23:30 | Xerodoth Sigmius |  Básničky, povídky a věci jim podobné
Psaní Velveta jde poněkud pomalu. Je to možná ze dvou následujících důvodů:
1. Velvet nespadá (zatím) do žádné části mého příběhového multiversa. Nespadá pod Asphodel (třísetstranovou sérii šesti příběhů, jehož neotesaná a gramaticky špatná verze hnije na mé Spalovně, kterou jsem tvořil mezi patnáctým a dvacátým rokem), ani do Manifestu/Duše. Ale to bude dle mého jen otázkou času.
2. Není to má klasická tématika. Nechci říct, že to není příběh v Sigmově stylu. Přece jen hlavní postava není heroická, je to v podstatě labilní traged vržen do víru událostí a musí se s ním vypořádat za pomocí mrzutého mentora rozhazujícího rozumy. Je to tragikomické, magicky realistické a snažím se to vést stylem, aby čtenář do jisté chvíle nevěděl, co je vykonstruované a co ne (a i když je skutečná povaha pana Velveta jasná, nechci na ní stavět hlavní pointu). Postavy nespadají na žádnou stranu dobra a zla, pokud jsou vystaveny rozhodování o osudu světa, nestaví se k tomu zodpovědně. Vždy je tu alespoň jedna postava, jejíž původ se jeví nadpřirozeně, ale její původ je více čí méně racionální. A hlavně žádné happyendy pro nikoho. Přesto to jde pomalu a docházím části, kterou nemám napsanou předem. A i když je banální, její zpracování poněkud vázne. Ale co. Nezveřejňuji to tu ani tak pro lidi, jako spíš pro sebe a aktivitu blogu. A pro sobecké nutkání cpát na síť svou tvorbu s tím, že si to třeba někoho získá.